Doposud neexistoval žádný zákon, který by situaci na trhu sociálního bydlení reguloval. Často lidé bydlí v předražených ubytovnách, které na chudých nájemnících ještě vydělávají. Stát by se měl teď zasadit o to, aby většina výdělku sociálně slabých nešla jen na bydlení, ale aby část svých peněz mohli využít i na zkvalitnění dalších potřeb. 

Podle Víta Lesáka z Platformy pro sociální bydlení potřebují pomoc rodiny, kterým na pokrytí nájmu nestačí ani 40 procent jejich příjmů. Sociální bydlení by si měly regulovat samy obce, stát by měl na situaci dohlížet, případně finančně přispět, pokud budou náklady města vyšší. Časem by díky tomu mohly z vymizet předražené ubytovny.

Koncepce počítá se třemi typy bydlení pro potřebné: krizovými byty pro lidi bez přístřeší, sociálními byty pro lidi například z ubytoven, které by poskytovali nájemníkům sociální pracovníci a tzv. dostupnými byty určenými pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů. 

Původní návrh počítal s podílem pěti procent na bydlení pro sociálně slabé. Obce by byty poskytly ze svého majetku. Podle Lesáka ale ne všechna města mají podobné možnosti, některé byty rozprodaly a nemohou pro sociálně slabé tolik jednotek poskytnout. Řešením je vstup soukromníků a organizací na „sociální“ trh. „Pokud v obcích soukromníky chtít nebudou, tak bude obec moci pronajímat jen obecní byty. Záleží, kolik bytového fondu mají. Pokud je malý, stát může přispět na rekonstrukci či výstavbu nových bytů,“ popsal Lesák Blesk.cz.

Špína, plíseň a smrad z cigaret na pár metrech čtverečních na ubytovně často rodiče sdílí s dětmi.
Špína, plíseň a smrad z cigaret na pár metrech čtverečních na ubytovně často rodiče sdílí s dětmi.
Autor: Foto: archiv TV Nova

Pro dobrou realizaci záměru je nejdříve třeba zmapovat počet obyvatel, kteří sociální bydlení potřebují, a kolik bytů má obec k dispozici. Zákon rovněž navrhuje, aby si obce dělaly plány sociálního bydlení i do budoucna.

HOBOhemia zmapuje chování bezdomovců v unikátním šetření

Na otázky pro koho a kolik bytů bude potřeba, nejlépe odpovídají konkrétní průzkumy. Projekt HOBOhemia: Časoprostor bezdomovců je prvním výzkumem, který systematicky sleduje situaci lidí bez domova v Praze a Plzni. Soustředí se na jejich pracovní aktivity, pohyb po městě či výši jejich dluhů.  

Snahou bude zmapovat alespoň 450 lidí na ulici. K výsledkům není snadné dojít, proto bude potřeba spolupráce bezdomovců, kteří budou dál rekrutovat své známé a za to budou odměňováni. Podle Josefa Bernarda z výzkumného týmu HOBOhemia se metoda používá často, když se zkoumají sociální skupiny, které jsou obtížně dostupné.

„Výsledná podoba vzorku je závislá na tom, koho jsme rekrutovali úplně na začátku. Lidé mají tendenci oslovovat někoho, kdo jim je hodně podobný a tyto výsledky se pak nedají plošně vztáhnout na celou populaci. Budeme vyhodnocovat, jestli bezdomovci muži mají tendenci oslovovat do našeho výzkumu další muže a bezdomovkyně ženy zase jen ženy nebo lidi přebývající ve stejné lokalitě. Náš výzkum je specifický, protože usilujeme o to, abychom zamezili zkreslením, které tato metoda přináší,“ uvedl pro Blesk.cz Bernard.

Fotogalerie
4 fotografie