Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Uprchlíci z Balkánu jdou v Česku do důchodu. Ženy jsou na tom bídně

Autor: sou - 
10. června 2016
05:40

Řada lidí, kteří do České republiky utekli v průběhu 90. let minulého století kvůli válce v Jugoslávii, se teď dostává do důchodového věku. Projekt „Ženy na vedlejší koleji“ se zaměřil na ženy, které do Česka přišly před dvaceti lety. Jejich situace v sobě prý spojuje několik potencionálně nebezpečných faktorů, kvůli kterým jsou snadno zranitelné: cizí původ, gender a věk. Navíc mohou mít i problém se získáním důchodu.

Mezi lety 1991 až 1997 poskytla Česká republika dočasné útočiště 5 676 občanům zemí bývalé Jugoslávie. Podle vzpomínek nejen těchto uprchlíků, ale i lidí, kteří se o ně starali, byli přijímáni spíše pozitivně. Po skončení války se významná část z nich vrátila zpět do své vlasti například v rámci takzvaného programu dobrovolných repatriací. Ti, kteří zůstali, mají většinou už české občanství, jsou zaměstnáni nebo podnikají a jejich děti jsou ve většině případů označovány za dobře integrované. 

Aplikovaný projekt „Ženy na vedlejší koleji“ se proto zaměřil právě na specifickou skupinu obyvatel České republiky – ženy, které do ČR přišly jako uprchlice během války na Balkáně a nyní zde po dvaceti letech nastupují do důchodu. Společně ho realizovaly Sdružení pro integraci a migraci, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy a Institut sociologie při univerzitě v Bergenu.

Situace žen migrantek v seniorském věku je těžká

„Zajímalo nás, zda strategické a koncepční vládní materiály nějakým způsobem vůbec reflektují situaci migrantek-seniorek. A naše závěry nejsou příliš uspokojivé, toto téma je zatím opravdu minoritní. Dá se přitom očekávat, že počet žen v této situaci bude v ČR narůstat, a situaci je tedy nutné řešit,“ vysvětluje právnička ze SIMI a jedna z autorek analýzy Pavla Hradečná. 

Momentální legislativní úprava důchodu říká, že kdo do systému přispívá formou důchodového pojištění, má na něj po odpracovaných 35 letech právo. Jenže u cizinců, kteří do České republiky přišli například ve svých 35–45 letech, může být splnění této podmínky poněkud problematické. 

„Pokud ten dotyčný pochází ze země, se kterou má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu v sociální oblasti, a tam může pak dojít k tomu, že se jim k odpracované době v Česku přičte i to, co si odpracovali ve své vlasti, a poté jim je důchod vyplácen českou stranou,“ vysvětluje Hradečná.

Cizinci se statusem uprchlíka nesmí kontaktovat svou vlast

Problém nastává v případech, kdy lidé dostanou v ČR azyl nebo doplňkovou ochranu. Z důvodu ochrany se pak totiž nemůže kontaktovat země původu migranta. „V tom případě, i když je uzavřena bilaterální smlouva, tak oni ji nemůžou využít, protože už z tohoto statusu nemůžou vstupovat do kontaktu se zemí původu a především s úřady, protože jsou ve své vlasti pronásledováni. Dopadá to pak tak, že tito lidé nakonec nemají žádný důchod,“ upozorňuje Hradečná. 

Připočítat odpracovanou dobu ze země původu si nemůžou ani lidé, kteří pocházejí ze států, se kterými Česká republika nemá uzavřenou žádnou bilaterální smlouvu. Jsou jimi například Čína nebo Vietnam. Téměř žádnou šanci na získání potvrzení o odpracované době ve vlasti nemají ani lidé pocházející z Ukrajiny.

„I když má Česká republika uzavřenou smlouvu s Ukrajinou, tak lidé pocházející z východní části nejsou schopni získat doklady a vyřídit si situaci s důchodem, protože na východě Ukrajiny ten stát nefunguje kvůli válce,“ míní Hradečná.

Cizinci prý často o důchodu vůbec neví

Problémů je více. Cizinci často nejsou vůbec informováni o systému starobního důchodu a úředníci jim neumí poradit. Žadatelé o azyl často ze začátku pracují nelegálně, a tak se jim první roky práce nezapočítávají, protože neodvádí peníze do systému, a později se často stává, že cizincům zaměstnavatel vyplácí oficiálně pouze minimální mzdu. A zbytek výplaty dostávají takzvaně na ruku. To pak ale vede k nízkým odvodům a nízkému důchodu. 

„Celkově tak lze říci, že postavení žen s uprchlickou zkušeností se na konci života výrazně zhorší, místo toho, aby tak jejich integrace byla naplněná a zcela úspěšná. V současné době je ještě čas situaci zlepšit a zefektivnit nastavení integračních opatření a sociálních systémů, tak aby se migrantky nedostávaly na vedlejší kolej,“ dodává Hradečná. „A je absurdní, aby si tyto ženy po dvaceti letech života v ČR připadaly nedostatečně integrované či diskriminované,“ uzavřela.

schelly ( 10. června 2016 20:03 )

Mám známou, která žila nějaký čas ve Francii a za ten čas jí tam přiznali část důchodu a posílají jí ho. Tak nevím, kde je problém. To si ale musí každý zajistit sám, nikdo to za vás dělat nebude. Existují instituce jako velvyslanectví a překladatelé.

jiznicechy ( 10. června 2016 11:46 )

Hlavně by jim měli započítávat léta dealování tvrdých drog - v tom jsou dobří a nezapomenout na narkobarony ze zemí bývalé Jugoslávie, abychom je nediskriminovali.

xcarodejka ( 10. června 2016 10:45 )

Nevíš toho moc. Při dosažení věku 65 let má nárok na sociální důchod každý český občan, ale nikdo ti to nesdělí, musíš sama pátrat a přihlásit se.

zamlzena ( 10. června 2016 10:42 )

Některý cizinec/ např. čechoaustralan/ tady důchod nedostával. Zřejmě proto,že si neplatil sociální pojištění a doplácet si ho v pokročilém seniorském věku již nemělo smysl. Dal by více, než by dostal. Asi záleží,jestli těmto lidem uznají,že si někde něco paltili. Ovšem podle mého mínění, by to mělo platit jen pro zeme v EU, což Balkánské země nejsou.

pavucinka ( 10. června 2016 10:38 )

Již před cca dvaceti lety jsem tady pociťovala směřování k Balkánu. Dnes je to tady u lékařů stejné..... 

Zobrazit celou diskusi