Léčba Grossovy nemoci měla být v Motole zdarma: Tým senátorky Sykové si za ni nechal platit statisíce

Autor: rc, ČTK - 
31. 5. 2016
10:30

Obchod s lidským neštěstím? Až 150.000 korun si prý nechal vyplácet vědecký tým lékařky a senátorky Evy Sykové! Ten v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu závažné amyotrofické laterální sklerózy (ALS), které podlehl expremiér Stanislav Gross. Účast na klinické studii má být přitom ze zákona bezplatná! S šokující zprávou v pondělí přišel pořad Reportéři ČT a vedení motolské nemocnice chystá žalobu na porušení dobrého jména. Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR nařknutí odmítá.

Expertní tým v motolské nemocnici zastupují neurologové Martin Bojar a Aleš Homola. Tým nemocným odebírá kmenové buňky z kostní dřeně a po kultivaci je vrací zpět do mozkomíšního moku. Na vzorku 26 nemocných, kteří do klinické studie vstoupili, ověřuje, zda je použití kmenových buněk bezpečné a jestli má šanci průběh nemoci zmírnit.

Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. „Jsme velmi daleko od toho, aby terapie byla opravdu účinná. Žádné studie, které by prokazovaly její bezpečnost a účinnost, neexistují,“ řekl ČT neurolog z Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. „Zákon hovoří, že subjekt klinického hodnocení, tedy pacient, neplatí za svou účast v klinickém hodnocení,“ řekl televizi ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných. „Dozvěděli jsme se, že aplikace něco stojí a že je podmínkou složit částku 160.000 korun,“ uvedl manžel pacientky, která byla v roce 2012 do výzkumu zařazena jako jedna z prvních. Další pacientka, která musela 150.000 Kč zaslat před aplikací kmenových buněk, uvedla, že šlo o dar na materiální položky a služby v čistých prostorech v laboratoři nutné ke kultivaci buněk.

Peníze odeslala na účet spolku Buněčná terapie, kterému předsedá Syková a sídlí na stejné adrese jako soukromá společnost Bionova, která kmenové buňky pro motolskou léčbu kultivuje. Sykové Ústav experimentální medicíny v ní drží 43procentní podíl.

„Jednání je to protiprávní, neetické a nemá to co dělat s výzkumem. Ve své praxi jsem se s něčím takovým ještě nesetkal,“ uvedl v televizi právník a lékař Mario Švehelka. „Kdybychom byli ve slušné, civilizované, demokratické zemi, tak především vědci sami by z toho vyvodili důsledky a výrazně by zvážili pokračování své vědecké kariéry,“ dodal přednosta Ústavu etiky 3. Lékařské fakulty Karlovy univerzity Marek Vácha.

Podle týdeníku Respekt, který o tématu psal před týdnem, se najdou i vědci, kteří se Sykové opatrně zastávají. Molekulární biolog Petr Dvořák z Masarykovy univerzity sice nesouhlasí s tím, aby pacienti za aplikaci buněk platili, ale jinak mu přístup vědkyně připadá odvážný, průkopnický a v něčem i zásadový.

 

Syková prý například odolala politickým tlakům, aby do studie nechala zařadit Stanislava Grosse. „Jsem přesvědčen, že kdyby kmenové buňky jen trochu pomohly, všechny námitky by se hodily za hlavu a hrnuli by se další zájemci,“ řekl Respektu vědec, který dokázal získat kmenové buňky z lidského embrya jako třetí na světě.

Ústav experimentální medicíny v pondělní tiskové zprávě popřel, že by si klienti museli za účast v klinické studii platit. Finanční prostředky podle ústavu pocházely nejprve z grantu motolské nemocnice, pak z darů firem, pojišťoven, ze sbírek, z osobních darů a velkou měrou přispěl i spolek Buněčná terapie.

„Do spolku se přijímaly dary i od pacientů nebo jejich příbuzných, ale ty byly pouze na výzkum. Mohlo se tak stát u pacientů, s nimiž se nesprávně komunikovalo, protože na výrobu buněk nebyly peníze a pacienty do studie již lékaři v Motole zařadili. Tito pacienti nechtěli za žádnou cenu čekat a prosili o aplikaci buněk za každou cenu,“ vysvětlil ústav.

„Bude se muset zjistit, jestli takových případů bude víc. Rovnou signalizuji, že nemocnice bude podávat žalobu na poškození dobrého jména,“ řekl televizi ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, podle kterého by takové jednání mohlo mít i charakter trestního práva.

 

 

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
karmavana ( 31. května 2016 16:55 )

Koho tento vocas, ještě zajímá...

ganzanie ( 31. května 2016 15:30 )

nemám viditelné žíly na těle,ani na rukou,tak mě rozpumpují tlakoměrem,obě ruce u předloktí která ruka to bude, pak píchnou,nebolí to,ale musím otočit hlavu.. a to se domnívám,že jsem o sobě k tomuto tématu napsala dost,,,

xxxx678 ( 31. května 2016 14:31 )

Nevím, zda se bojíš, jen když vidíš jehlu nebo, že máš špatné žíly, a špatně se ti nabírá krev. V tom případě vždycky pij předtím než půjdeš, vodu. Jde to pak lépe.

ganzanie ( 31. května 2016 14:21 )

tomu věřím,momentální zástava dechu u "strašpytla" jako jsem já a luft vzduchu,to o.k/nenechat někoho strachem ..

xxxx678 ( 31. května 2016 13:53 )

Nejsi sama. Někomu se muselo otvírat okno, aby měl luft.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa