Zítra to bude přesně pět let, co byli v Norsku odebráni David a Denis české matce Evě Michalákové. Už pět let trvá marný boj rodiny s tamním úřadem sociální služby Barnevernem. Za několik dní v Norsku proběhne soud, v němž se bude matka opět snažit získat děti do své péče. Poprvé s pomocí České republiky, která do soudního sporu intervenuje. Blesk.cz teď přináší podrobnou chronologii kauzy a nové, dosud nezveřejněné fotografie.
Starší syn se vrací ze školky vystrašený a rodina se dozvídá, že byl na policejním výslechu. Důvodem má být podezření na zneužívání ze strany otce.
Obě děti jsou odebrány ze školky, matce to jen zavolají.
Barnevern vyčítá matce projevy emocí a schůzky nastavuje na interval 1x týdně, později ho úží jen na jednou za dva týdny. V srpnu Barnevern schůzky ukončí úplně. Zápisy Barnevernu ze schůzek se zcela liší od záznamů rodiny a nepotvrdila je ani penzionová policistka Britta Roes, která měla u srpnových schůzek dozor.
Eva Michaláková pod tlakem Barnevernu a ve víře v návrat dětí podepisuje dokument o manželské odluce. S manželem se později rozvádí, od Barnevernu má slíbeno vrácení dětí a bydlení v ubytovně pro matky s dětmi, to jí ale nakonec zamítnou s odkazem na nedostatek míst.
Znalci dospěli po cca čtyřměsíční práci k závěru, že děti byly vystaveny emočnímu a fyzickému selhání péče ze strany rodičů a že ani jeden z rodičů není dostatečně citově zainteresován ve vztahu k dětem, aby mohli doporučit návrat dětí k rodičům s případným pomocným dohledem. Přechodná pěstounka pak přichází s dalším obviněním rodiny a ze zneužívání obviňuje i Evu Michalákovou. Barnevern pak zastavuje styk rodičů s dětmi.
První soudní jednání: Soud potvrzuje odebrání a nastavuje matce schůzky 4 krát za rok na 2 hodiny, otec se s dětmi nesmí vídat vůbec. „Při výpovědích svědků nebylo možné reagovat, má listina svědků byla seškrtána z časových důvodů a nebylo mi umožněno přehrát zvukové nahrávky, které dokládaly lži,” komentovala později průběh jednání Eva Michaláková. Proti rozhodnutí se oba rodiče odvolávají.
Děti jsou umístěny do trvalé pěstounské péče a následně rozděleny do dvou rodin. O samotném rozdělení dětí se rozhodnutí vůbec nezmiňuje.
Prvoinstanční soud: opět rozhoduje v neprospěch rodiny, nadto zcela a úplně ruší schůzky s dětmi i matce. Matka se opět odvolává.
Policie definitivně uzavírá policejní vyšetřování. Obvinění Evy Michalákové z fyzického trestání odkládá. Policie odkládá také obvinění z uchovávání pornografických materiálů, protože v počítači měli Michalákovi jen fotky dětí na nočníku. Na dotaz Evy Michalákové, zda byla vyšetřována ze zneužití dětí, policie písemně odpovídá, že nikoliv, protože žádné takové oznámení neregistruje.
Soudu je zaslána žádost o svěření dětí do péče rodiny sestry Evy Michalákové. Soud tuto žádost odmítnul převzít.
Jednání před odvolacím soudem: Výsledkem jsou matce povolené schůzky dvakrát ročně po dvou hodinách. Barnevern později přestává rozhodnutí soudu bez vysvětlení respektovat.
Norský nejvyšší soud se odmítl kauzou zabývat. V Norsku neexistuje nárok na projednání věci Nejvyšším soudem, ten sám rozhoduje, čím se bude zabývat.
Případ se řeší i v Poslanecké sněmovně. Interpeluje poslankyně Jitka Chalánková.
Eva Michaláková podává novou žalobu o vrácení dětí do péče, kterou ministr zahraničí Lubomír Zaorálek podmínil diplomatickou intervenci ČR v případu. Poslanecká sněmovna přijímá usnesení, kterým vyzývá vládu k aktivním krokům na pomoc rodině. Česká vláda se má na norskou stranu obrátit s žádostí o informaci, proč se nemohou děti s českým státním občanstvím vrátit ke své rodině.
Český právník Pavel Hasenkopf a poslankyně Jitka Chalánková doprovází Evu Michalákovou na jednání s Barnevernem. Po schůzce avizují snahu úředníků docílit adopce mladšího syna a potvrzují, že úředníci činili nemístný tlak na vydání cestovních pasů dětí. O případ se už přímo na místě zajímají také evropští poslanci Tomáš Zdechovský a Petr Mach, který osobně hovoří s policejní komisařkou, která měla případ na starosti.
V Norsku jedná ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Po jednání vylučuje možnou adopci dětí. Zjišťuje, že norské právo vůbec nezná právo prarodičů a dalších příbuzných na styk s dětmi, o tom rozhodují libovolně úředníci. Barnevern povoluje schůzku pouze s mladším synem a za přítomnosti ozbrojené policie, důvodem jsou údajné obavy z únosu. Eva Michaláková se z médií a z vystoupení ministra zahraničí dozvídá, že mladší syn má být podle návrhu Barnevernu navzdory dřívějším ujištěním Norska adoptován
První velké protesty před norskými ambasádami v 10 evropských městech.
Prezident Zeman se obrátil na norského krále Haralda V.
Další a doposud poslední povolená schůzka, opět jen s mladším synem.
Krajská komise rozhoduje o žádosti Evy Michalákové z prosince 2014. Mladšího syna Michalákových posílá do adopce. Ke staršímu synovi má matka ztratit veškerá rodičovská práva.
Rodina se obrací na ministra zahraničních věcí, aby prostřednictvím zastupitelského úřadu v Oslu umožnil zjištění stavu staršího z dětí Michalákových, protože během procesu před Krajskou komisí vyšly najevo závažné skutečnosti, na jejichž základě se rodina obává o chlapcův stav.
Norské Ministerstvo pro děti, rovnost a sociální začleňování po vlně mezinárodní kritiky vydává směrnici, která dává návod sociálním úřadům, jak přistupovat k případům, v nichž figurují děti cizinců. Je to vůbec první nepřímé přiznání chyb systému. Od té doby došlo k dalšímu posunu a ministerstvo avizuje budoucí reformy.
Jen několik dní před plánovaným soudem se rodina dozvídá, že termín je odložen, údajně pro nedostatek tlumočníků.
Petiční výbor a později evropský poslanec Tomáš Zdechovský se dopisem obrací na zodpovědnou ministryni pro děti a mládež Solveig Horne s žádostí o prošetření případu dětí Michalákových. Reagují tak na slova ministryně a jejího náměstka o plánovaném prošetření sporných případů. Na oba dopisy zatím nikdo neodpověděl.
Norsko oznámilo, že s účinností od 1. července 2016 přistupuje k Haagské úmluvě o příslušnosti a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a ochrany dětí. Již v prosinci za tím účelem změnilo svůj zákon tak, aby norské orgány musely při rozhodování o dětech brát v potaz i jejich případné zahraniční vazby.
Prvoinstanční soud bude rozhodovat o odvolání Evy Michalákové proti adopci a ztrátě rodičovských práv k dětem a zamítnutí žádosti o vrácení dětí do její péče.
9°C
Ještě maličkost. Marksová se nad Michalákovou pohoršovala, líný Kapitán si nechtěl pálit prsty, Zaorálek určitě myslel na norský plyn, protože ten ruský by nejradši vypověděl. A v téhleté špinavé politické bramboračce úplně zapadl zájem dětí a právo širší rodiny.....Pokud je Marksová tak morálně pohoršená, proč jí nevadí, v jakých podmínkách u nás žijí cikánské děti. Nemyslím materiálních, tam dostávají víc než gadžové, ale prochlastají, prokouří a progemblují to jejich rodiče. Myslím tím, když rodiče bežně souloží před dětmi, myslím na incesty, které jsou mezi cikány běžné atd., na zanedbávání vzdělání. Anebo aspoň kdyby rodiče ráno vstali a vyhnali děcka do školy. Se svačinou, aby ji nekradly gádžům. To nikoho ne*ere.