Češi promarodili od ledna 50 tisíc let. „Sklátila“ je obvykle infekce

Sice letos v první čtvrtině roku výrazně ubylo případů dočasně nemocných o více než 40 tisíc, zato se ale prodloužila doba stonání, a to v průměru o 3 dny. „Zatímco ve sledovaném období roku 2015 činila doba stonání lidí na tzv. neschopence zhruba 37 dnů, letos to bylo téměř 40 dnů,“ uvádí ve zprávě Česká správa sociálního zabezpečení.

V prvním čtvrtletí roku 2016 lidé nejdéle stonali v Moravskoslezském kraji, průměrně 47 dní. Nejrychleji uzdravení byli naopak již tradičně Pražané, průměrně jeden z nich stonal 29 dní.

Češi marodí s páteří i pohlavními chorobami. S čím byli na neschopence nejvíc?

Přestože nejčastější chorobou, kvůli které lidé zůstávali doma, byla akutní infekce dýchacích cest (tedy například chřipka), jejíž uzdravení trvalo v průměru 14 dní, celková průměrná doba trvání jednoho případu neschopenky je výrazně vyšší. Důvodem jsou nemoci s velmi vysokou dobou pracovní neschopnosti. Například lidé se zhoubným nádorem strávili doma průměrně 184 dní, kvůli cévním nemocem mozku strávilo 726 pacientů na neschopence průměrně 169 dní nebo kvůli tuberkulóze 163 dní.

Oproti první čtvrtině loňského roku klesl nejvíce počet nemocných v Praze, celkem téměř o 11 tisíc. Počet nemocných klesl ve všech krajích kromě Ústeckého. Tam se nepatrně zvýšil. Celková doba prostonaných dnů je kvůli načítání všech nemocných poměrně vysoká, činí 17 830 416 dní. To je o 437 816 dní méně než loni.