Chyba negramotných rodičů? Vsetínští Romové mají problém dodělat „základku“

V lokalitě Poschla žijí se svými rodiči i děti. Kromě hřiště, které tam mají vybudované, tam působí i vsetínská diakonie, která je připravuje na nástup do základní školy. 

Přestože podle indexu romského začleňování mělo v posledních deseti letech stoupnout procento těch, kteří dokončí základní vzdělání, v základní škole Trávníky mohou romské žáky v deváté třídě počítat na prstech jedné ruky.   

„V současné době máme na škole zhruba třicet dětí z romského etnika a to dokončování školní docházky není úplně slavné, protože ve srovnání s nástupem zhruba šesti až osmi žáků do prvních tříd například v letošním roce máme v deváté třídě pouze jednoho romského žáka,“ upřesňuje ředitel základní školy Trávníky Libor Slováček. Romské děti podle něj sice splní povinnou devítiletou školní docházku, ale kvůli dvěma propadnutím často vycházejí například už v sedmé třídě.

Obytné kontejnery ve Vsetíně deset let poté: „Výchova“ Čunkem na Romy zabrala

Dospělí prý často neumí poradit dětem s učivem   

Podle vsetínského starosty může být problém i v tom, že jim jejich rodiče často neumí probíranou látku vysvětlit. „Většina rodin Romů v našem městě, a je to všeobecné, neumí poradit školákovi ve druhé třídě s tou látkou, kterou on má, protože česky oni mluvit umí, ale neumí psát a u počtů je to podobné,“ upozorňuje Čunek. Problém vidí v tom, že dnešní generace romských dětí často neviděla pracovat nejen své rodiče, ale ani své prarodiče. 

To potvrzuje i praxe romského muzea v Brně, kde se na doučování romských dětí zaměřují. „Rodiče mnohdy kvůli nekvalitnímu vzdělání, sami pologramotní a bohužel někdy i zcela negramotní, těžko mohou svým dětem ve stále náročnější přípravě na školu pomáhat. Děti jsou odkázány samy na sebe, na přípravu do školy nemají podmínky,“ uvedla pro Blesk.cz ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Šlechtová s vlasy nakrátko vyjela do Chanova. „To jsem ještě neviděla,“ řekla

Učitelé podle ní zpravidla neznají domácí situaci svých žáků a nechápou jejich překážky, které neřeší. Jejich doučování je určeno zejména romským dětem od 6–18 let, které potřebují pomoc s domácími úkoly, procvičováním školní látky nebo chtějí vysvětlit něco, čemu nerozumí. Více než šedesáti školákům zadarmo pomáhají dobrovolníci z řad studentů vysokých škol. 

Romské děti by doma měly trávit co nejméně času

Podobnou pomoc romským žákům ve vzdělávání by si představoval i Čunek, jen s tím rozdílem, že by se měla odehrát v rámci školní družiny a doma by pak trávily co nejméně času.

„Otec odejde do jakékoli práce, u nás to jsou veřejně prospěšné práce, ve kterých bude za chvíli pracovat už sto lidí, dítě ho vidí a odchází do školy, kde s ním odpoledne v takzvané družině budou pracovat asistenti, aby se naučilo probíranou dopolední látku a aby si udělalo úkoly, a až teprve pak šlo zpět domů,“ popisuje Čunek. 

Podle ředitele Slováčka se za osm let, kdy ve vsetínských školách probíhá integrace romských žáků, udělal velký kus práce. „Samozřejmě najdou se i problémovější žáci, jak mezi dětmi z romského etnika, tak se najdou někdy i mezi dětmi z majority. Od toho jsme ale pedagogové a profesionálové, abychom si s nimi poradili, a myslím si, že se nám to nějakým způsobem daří,“ uzavřel Slováček.

Podívejte se na to, jak 10 let od Čunkovy akce stěhování Romů dnes žijí:

Video 10 let od Čunkovy akce stěhování Romů: Jak žijí dnes a co se zlepšilo? - Daniela Soukalová

Video se připravuje ...