7°C
Česku hrozí nedostatek zámečníků, kuchařů i opravářů. Učiliště zejí prázdnotou
Zatímco gymnázia obdržela tento rok v průměru o 25 přihlášek více než loni, učiliště si pohoršila v některých případech až o 60 %. Mezi školy, které netáhnou, patří i ty vyučující gastronomii. Přitom o kuchaře byl podle Úřadu práce v březnu velký zájem. Nezajímavé jsou i střední zdravotnické školy. Podle průzkumu společnosti Než zazvoní zazněl mezi možnými příčinami této situace nejen nezájem o učební obory, ale i populační krize nebo inkluze.
Aktuální průzkum tak potvrdil dominantní postavení maturitních oborů ve středním školství. Nejspokojenější jsou obory všeobecného vzdělávání a obchodní akademie, které si v průměru polepšily o 25, respektive 13 přihlášek na školu. Průměrný úbytek byl naopak nejvyšší u škol vyučujících gastronomii, hotelnictví a provozní služby a překvapivě i u středních zdravotnických škol.
Školy technického typu, tedy průmyslové, stavební nebo technické, zůstávají meziročně na stejné hladině, ovšem s výraznými výkyvy v jednotlivých krajích.
„Spokojenost s počtem přihlášek je nejvyšší u gymnázií, kdy je spokojeno 72 % z nich. Nespokojené jsou nejvíce technické školy, kde letošní stav přihlášek vyhovuje pouze 24 % dotázaných – navzdory podpoře technického vzdělávání,“ uvedla spoluautorka průzkumu Aneta Košíková.
Tyto školy doplácejí primárně na nezájem žáků o učební obory. Maturitní obory jsou momentálně dostupnější než kdy dříve a jsou na ně často přijímáni i žáci, kteří by v jiné situaci cílili spíše na získání výučního listu. „Učební obory jsou z dlouhodobého hlediska ve stále menší oblibě. V mnoha případech jsou až druhou volbou deváťáků, tedy spíš jakýmsi záchranným kruhem. Může se stát, že učební obor se 100 přihlášenými a přijatými se ani neotevře, jelikož 90 z nich bylo přijato také na obor s maturitou,“upřesňuje Košíková.
Nezájem se týká oborů, kde je největší možnost uplatnění
Přitom v oborech, které školáky momentálně netáhnou, mají největší šanci na uplatnění. Podle údajů Úřadu práce byl největší zájem například o kováře, slévače nebo svářeče. Dále se hledali i kuchaři, prodavači, číšníci, servírky a pekaři. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory od svářečů a zámečníků až po elektromechaniky nebo opraváře. Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance.
Stejně tak se momentálně stále hovoří o nedostatku zdravotnického personálu v nemocnicích. V tomto oboru by ale mohlo dojít k nárůstu platů. „Chtěli bychom, aby se platy zaměstnanců veřejného sektoru zvýšily od 1. ledna 2017 o pět procent. Současně chceme navrhnout, aby u dvou kategorií zaměstnanců, kde jsou pro to prioritní důvody, došlo k růstu vyššímu,“ uvedl před nedávnem premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj by se zdravotních sester mohlo stejně jako lékařů nebo učitelů týkat desetiprocentní tarifní zvýšení platů.
Navíc by tento nedostatek personálu ve zdravotnictví měla řešit i reforma systému vzdělávání lékařů a zdravotních sester. I podle údajů úřadů práce byl o tyto pracovníky během března vysoký zájem.
Marketing je pro střední školy nezbytným nástrojem v souboji o studenty
Největší vliv na podání přihlášek měly podle škol jejich marketingové aktivity, které v průběhu roku vykonávají. „Marketing má dnes zejména ve středním a vyšším školství své nezastupitelné místo. Vzhledem ke stále nižšímu počtu žáků a tím pádem i více konkurenčnímu prostředí jsou marketingové aktivity pro střední školy nezbytné,“ doplnil konzultant Než zazvoní Karel Komínek.
Druhou nejvíce zmiňovanou možnou příčinou současného stavu přihlášek na střední školy je právě populační krize, s níž podle odpovědí bojuje každá čtvrtá škola. Další v pořadí pak byl zmíněn i vliv inkluze, kterou negativně vnímají jak školy praktické, tak i s učebními obory.
Témata:
Související
duvod pro sobotku, aby si obhajil narizene kvoty z eu.