9°C
„Podařilo se nám zachránit tuny kedlubnů, květáků, dýní, salátů, brambor, mrkví a další zeleniny, která by jinak zůstala nevyužitá,“ uvedl koordinátor projektu Adam Podhola. Paběrkování je podle něj jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Má navíc navazovat na dnes už polozapomenutou tradici sběru plodin, které by po sklizni zůstaly na poli nebo sadu.
Do obchodů se většinou nedostanou z estetických důvodů. Jsou totiž pro řetězce například příliš malé, velké, křivé, špatně uříznuté nebo mají špatnou barvu. Dalšími důvody, proč se kompostují nebo dávají zkrmit zvířatům, je i jejich nadprůměrná produkce v určitých obdobích, nestálá poptávka a levné konkurenční zboží ze zahraničí.
„Projekt Paběrkování mi připadá jako skvělý nápad, jak zužitkovat zeleninu, kterou obchody nejsou schopny a nechtějí prodat. Tím pádem nám zemědělcům zbývá plno nevyužité zeleniny, která tvarem a velikostí nevyhovuje parametrům, ale dá se bez problémů zpracovat v jakékoliv domácnosti, restauraci nebo školní jídelně,“ uvedl soukromý zemědělec Vojtěch Sýkora, který s iniciativou v minulém roce spolupracoval.
Čerstvá zelenina pomáhá například matkám s dětmi v nouzi
O významu paběrkování zeleniny je přesvědčena i ředitelka Potravinové banky Praha. Mnoho let lidem v krizi mohli nabízet jen polévky v sáčku, trvanlivé potraviny nebo konzervy. Čerstvá zelenina, ze které mohou například matky uvařit svým dětem nejen polévku, ale také spoustu hlavních jídel, je podle ní báječná věc.
„Kolik pokrmů se dá vytvořit z brambor, z rajčat a paprik, z mrkve, květáku a brokolice, dýně a cukety, to jsme sami ani netušili, ale z ohlasů klientů vidíme, že tvořivost lidí nezná hranic, a jsme tomu rádi. Je dobře, že neestetická zelenina nezůstane na poli jako odpad, ale potěší ty, kteří si ji z různých důvodů nemohou koupit,“ upřesnila ředitelka Potravinové banky Praha Věra Doušková
Na pole na sběr „křivé zeleniny“ vyrazila i Bára, která věří, že jediný způsob, jak změnit svět, je aktivně se zapojit do tohoto procesu ve svém okolí. „Iniciativa Zachraň jídlo mě také přiměla začít více přemýšlet nad tím, co nakupuji, jím a vyhazuji. Poslední jmenovanou aktivitu se snažím čím dál víc omezit,“ míní Bára.
Díky příručce se nápad může šířit dál
V loňském roce jezdily skupiny dobrovolníků do Polabí a na Litoměřicko. Tento rok by ale svůj nápad iniciativa ráda rozšířila i do dalších oblastí, kde se pěstuje ovoce a zelenina. Její členové tak vytvořili přehledný manuál s radami pro ty, kdo by se sami chtěli chopit iniciativy. A úspěch na sebe nenechal moc dlouho čekat.
„Tohle nás těší:letos se bude paběrkovat nejen v okolí Prahy, ale přidá se také Brno. Vznikla tato nezávislá paběrkovací skupina a chystá výjezdy na léto. Zapojte se nebo pozvěte známé z Moravy,“ uvedla iniciativa Zachraň jídlo na svém profilu na sociální síti.
„Poskytujeme ostatním naše know-how, aby se vyvarovali případných chyb a aby bylo jejich snažení co nejefektivnější. Rozjet paběrkování můžete už za jeden až dva měsíce, takže to není nic složitého,“ vysvětluje Podhola.
Podle manuálu je zcela zásadní domluvit se na příjmu potravin s místní potravinovou bankou, která pak zodpovídá za to, že se k lidem v nouzi dostane jen nezávadné jídlo, a navíc určí objem plodin, který je schopna pojmout. Poté si skupiny mají zajistit zemědělce, ke kterým budou na pole vyjíždět, dobrovolníky, kteří jim budou se sběrem pomáhat, dopravu, materiál a nakonec finance například na nákup pohonných hmot.
Také sama iniciativa Zachraň jídlo bude v letošním roce s paběrkování pokračovat. Plánuje například i výjezdy na pole pro firmy ve formách teambuildingu. Chce také podpořit vznik dalších „paběrkovacích epicenter“, která budou fungovat zcela nezávisle na iniciativě.
