Krátký, přerušovaný a povrchní spánek může ovlivňovat a vyvolávat obezitu, cukrovku, kardiovaskulární choroby či nádorová onemocnění. Riziko vzniku infarktů a mozkových příhod může ale zvyšovat i dlouhý odpolední spánek, který trvá dvě až čtyři hodiny. Naopak prospěšný je pro tělo čtvrthodinový či dvacetiminutový spánek během dne.

Vědci sledují i souvislost kvality spánku a vzniku nádorových onemocnění. Hrozí víc lidem, kteří spí krátce, nepravidelně a přerušovaně. Studie potvrdily, že větší riziko rakoviny prsu, prostaty či tlustého střeva je třeba u těch, kteří pracují v třísměnném provozu.

Vědci: Alzheimer ohrožuje nespavce

Nekvalitní spaní může ale přispívat i ke vzniku Alzheimerovy choroby. První vědecké poznatky se objevily v posledních dvou letech. Souvislost kvality spánku a onemocnění se nejprve prokázala u myší. Při onemocnění se v mozku ukládá bílkovina amyloid beta, která může za poškození. Odplavuje se jen v hlubokém spánku.

„Ti lidé, kteří ve středním a pokročilém věku dobře spí, mají tři až pětkrát nižší riziko Alzheimerovy choroby než ti, kteří spí špatně,“ uvedla Nevšímalová. Podle ní vyšší riziko hrozí třeba u pacientů se spánkovou apnoe, tedy se zástavou dechu ve spaní.

Aby organismus dobře fungoval, je nutná dostatečná délka, hloubka a nepřerušovanost spánku. Spaní se přitom postupně zkracuje, a to u dospělých i dětí. Lidé spí nyní o 1,5 či dvě hodiny méně než před půlstoletím. „Zkracování spánku souvisí se zrychlováním životního tempa a požadavky, které jsou na nás kladeny,“ uvedla Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Podle ní optimální spánek trvá sedm až osm hodin a „kritickou mezí“ pro zdraví je šest hodin. Pokud člověk spává kratší dobu, aktivují se zánětlivé procesy, zvyšuje se stres a snižují se ochranné mechanismy. Zdraví škodlivý může být ale i příliš dlouhý spánek.