Pět nových virů popsali během loňského roku virologové z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd České republiky ČR (AV ČR) v Českých Budějovicích. Objevené viry napadají rybíz, třešně i mikroskopické houby.

„V ovoci i zelenině je celá řada rostlinných virů. Ty ale normálně prochází lidským zažívacím ústrojím. Dalo by se říci, že jsou to viry rostlinné a ty na člověka nejdou,“ říká Lenz. Podle něj se sice prokázalo, že některé z rostlinných virů se množí v lidských střevech, a to pravděpodobně na nestrávených rostlinných zbytcíc, a u některých těchto virů dříve panovalo podezření, že mohou vyvolávat menší zažívací problémy, ale potvrzeno to nebylo.

Zcela určitě zatím nebyl nalezen žádný rostlinný virus, který by byl schopen se množit v lidských buňkách. Lidé jí ovoce a zeleninu odjakživa, viry tam byly, jsou a budou. Je tedy otázka, zda se rostlinných virů obávat,“ dodává.

Rostlinným virům se vědci v Českých Budějovicích hodlají věnovat i nadále, a to i díky nově získanému grantu. „Jedná se o výzkum virů na jahodnících. I pěstitelé jahod se tak mohou ‚těšit‘, že jim najdeme nějaké nové viry,“ říká s nadsázkou vědec.

Omytí nepomáhá, stoprocentní není ani převaření

Předloni varovali hygienici před cherry rajčaty z Maroka, která obsahovala nebezpečné mikroorganismy. Doporučení znělo taková rajčata nekonzumovat, a pokud přece, pečlivě omýt. Opláchnutí vodou však nepomáhá v případě virů. „Viry se množí v buňkách, ne na povrchu ovoce či zeleniny. Opláchnutím se zbavíme pouze virů, které se zatím nedostaly dovnitř. Pomáhá případné převaření, ovšem i tak ale část virů může stále přežít,“ říká Lenz.

Viry někdy ničí samotné hostitele. „Pamatujeme virové epidemie, které zdecimovaly úrodu banánů na plantážích. Byl to však již známý druh viru. Je to jako v případě chřipky. Znáte ji a víte o ní, ale nikdo nedokáže predikovat, zda další sezona nebude epidemická. Chceme-li mít tedy dostatek banánů na vánočních trzích, vyplatí se zkoumat například i viry na banánech,“ připodobňuje.

Lenz: „Známe 5 tisíc virů, je to ale jen špička ledovce“

K hledání nových virů použili českobudějovičtí biologové celý arzenál nejrůznějších vědeckých metod, včetně nejmodernějšího sekvenování nové generace (NGS - next generation sequencing). Zatímco klasickým sekvenováním bylo možné „přečíst“ jen předem vybrané, krátké kousky dědičné informace, technologie NGS dovede najednou zobrazit veškerou dědičnou informaci obsaženou ve vzorku.

Přesto hledání nových virů připomíná hledání jehly v kupce sena. Ale díky ní se daří popsat viry, které se množí bez zjevných příznaků virové infekce, či viry, které dosud nebyly popsány vůbec. „Jde o základní výzkum. Stále zjišťujeme, že virový svět je mnohem rozmanitější, než jsme si doposud mysleli. Známe celosvětově čtyři až pět tisíc druhů virů. Odhadujeme však, že je to pouhá špička ledovce,“ uvádí Lenz.

Jak taková laboratorní práce vypadá? „Vlastně nejprve rozstříháte Shakespearův román, do toho několik dalších knih, přimícháte stejně rozstříhané kratší povídky, okořeníte krátkými vtipy, vše důkladně promícháte a pak se snažíte všechno zase správně poskládat. Sestavení kompletní dědičné informace virů, která se podobá těm rozstříhaným povídkám, tak může připomínat ono pověstné hledání jehly v kupce sena,“ popisuje.

Využití výsledků výzkumů českobudějovických virologů v praxi je zatím vzdálené, ale právě základní výzkum je podle Lenze tím, díky čemu je takový pokrok možný. „Objevili jsme nový virus žijící na mikroskopických houbách příbuzných plísním. Nyní chceme zjistit, jakým způsobem funguje, jak houbu napadá atd. Je možné, že to jednou povede třeba k novému mechanismu boje proti plísním na nohou. Nebo také vůbec ne. Jsme nyní ve fázi, kdy toto nedokážeme říci. Závisí to na celé řadě věcí. Naším úkolem je nyní zjistit, jak nově objevené viry fungují. A pokusit se hledat další,“ zakončuje.

Boj s virem zika:
Fotogalerie
5 fotografií