„Je to zrádná situace. Při tomto stupni se ještě dají podnikat túry, ale je potřeba o tom hodně vědět, je potřeba nevystupovat na svahy, které dosahují sklonu nad 35°. Má to prostě spoustu pravidel, které si lidé buď musí nastudovat, nebo musí projít nějakým kurzem, aby byli schopní posoudit situaci přímo na tom daném místě,“ uvedl pro Blesk.cz lavinový specialista Horské služby Krkonoše Pavel Cingr. Podle něj může být třetí stupeň vyhlášen pro celé území, ale každý svah se musí posuzovat samostatně. 

Už i při vyhlášení prvního stupně lavinového nebezpečí nemusí být lyžaři v bezpečí. „Při prvním stupni došlo zhruba k 7 % lavinových nehod. To znamená, že i při něm se může stát, že se dostanete někam, kde s vámi ta lavina spadne. Nemusí být velká, nemusí mít velký rozměr, ale může vás zabít,“ vysvětluje Cingr. Lidé by proto nikdy při vyhlášení kteréhokoliv lavinového stupně neměli nikam vyrážet samotní a vždy by s sebou měli mít lavinovou výbavu, kterou tvoří sonda, lopatka a lavinový vyhledávač.

Nutné je taky dodržovat mezi sebou bezpečnostní rozestupy. Pokud dojde k sesuvu laviny, která zasáhne jen jednoho člověka, může mu druhý člověk hned pomoci – obzvlášť když má u sebe lavinový vyhledávač. „Když vezme oba, tak je dost velká pravděpodobnost, že se o nich nikdo nedozví. Nebo v případě, že to uvidí ještě nějaká třetí osoba, tak dojezd záchranářů na místo je 30 minut a více. Ta šance na přežití je pak už mnohem menší, než když ho vytáhnete do 15 minut,“ upozorňuje Cingr. 

Při výstupu by měl být rozestup zhruba deset metrů, při sjezdu pak padesát metrů. Podle Cingra ideální, když lidé sjíždí jednotlivě. V takovém případě může vždy alespoň jeden z nich sledovat sjíždějícího kamaráda, v případě lavinové nehody okamžitě zahájit takzvanou kamarádskou pomoc.

Lavinové nebezpečí ovlivňuje i počasí, které utváří strukturu sněhového profilu. Například při silnějším větru od rychlosti 12 m/s se sníh začíná přenášet na závětrné svahy a na nich roste riziko sesunu laviny. „Pak jsou to i teploty. Při nízkých teplotách, které trvají delší dobu, se ve sněhu vytvoří nestabilní druhy sněhu, které výrazně zvyšují riziko pádu laviny. Při vyšších zase začne sněhem protékat voda a podmáčí sněhovou pokrývku, ta ztěžkne a opět hrozí sesun laviny,“ dodal Cingr.

Fotogalerie
11 fotografií