O 9 tisíc méně: Samoživitelce nepřispějí na bydlení, žije v družstevním bytě

Tereza Chleborádová (26) je samoživitelka a stará se o pětiletou Natálku a dvouapůlletou Jessicu. Na mladší dcerku pobírá mateřskou 7600 korun a dalších 1000 korun má příspěvek na péči pro obě děti, od otce dětí pak dostává 5000 korun výživné. Jelikož bydlí v Praze, platí nájem a energie skoro třináct tisíc korun. Na běžný chod domácnosti jí tak zbývá jen několik málo stovek.

„Od kamarádky jsem se dozvěděla, že bych měla mít nárok na příspěvek na bydlení, který by nám opravdu pomohl,“ řekla Blesk.cz Tereza. „Zašla jsem si tedy na úřad, protože jsem chtěla nahlásit trvalé bydliště, a rovnou jsem si zažádala i o ten příspěvek.“ 

Dvanáctinásobná matka bere na děti 1,5 milionu! Od státu chce zaplatit i plastiku prsou

Přestože Tereza doložila všechny potřebné dokumenty, musela čekat měsíc na odpověď úřadu, která ji překvapila: „Řekli mi, že na to nemám nárok, protože bydlím v družstevním bytě,“ řekla Tereza. Jenže podle zákona by i tak měla mít na příspěvek nárok. Problém je ale v tom, že nemá uzavřenou smlouvu přímo s družstvem. „Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu,“ uvedla Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce České republiky, který nárok na dávky posuzuje.

Aby měla Tereza na dávku nárok, musela by být podle mluvčí členem družstva nebo byt vlastnit. Na koupi byť jen družstevního podílu ale nemá peníze. Musela by se tedy přestěhovat do bytu, který je v osobním vlastnictví. „Nechápu, proč musím být v nájmu u soukromého majitele, abych měla nárok na příspěvek. Za bydlení budu přece platit stejné peníze,“ řekla Tereza. Přitom kdyby bydlela ve srovnatelném bytě v osobním vlastnictví a platila stejný nájem i poplatky za energie a vodu, měla by podle výpočtu Blesk.cz nárok na příspěvek na bydlení 8840 korun.

Slibované elektronické neschopenky stále nikde. Dočkáme se jich v budoucnu?

Tereza se tedy obrátila na Úřad práce ještě jednou a požádala o tzv. doplatek za bydlení, který lze dát i podnájemcům družstevních bytů. Ani ten jí ale nebyl uznán, jelikož má podle kritérií nastavených ministerstvem práce a sociálních věcí moc vysoké příjmy. Tereze tak skutečně nezbývá než se odstěhovat do jiného bytu.

Sociální dávky jsou každoročně největším výdajem státního rozpočtu. Letos rozpočet počítá s výdaji na sociální dávky za 515,8 miliardy korun, což je skoro 42 % celkových výdajů státního rozpočtu.