V Jizerských horách se usídlil rys ostrovid. Nachytala ho fotopast

Rysa ostrovida načapala fotopast v Jizerských horách.
Autor: ČTK, shp - 
19. 1. 2016
19:19

Na severu Čech ho vyhubili v 18. století, ale jak se zdá, podmínky k životu pro u nás vzácného rysa ostrovida se opět zlepšily. Fotopasti v Jizerských horách potvrdily jeho výskyt. Zda se do oblasti nyní vrací z Šumavy, Karpat či jiných evropských populací, zatím není jasné.

Mohla by to odhalit genetická analýza vzorků trusu nebo srsti, zatím však nebyly nalezeny. Právě na jejich vyhledávání se nyní soustředí pozornost jizerských zoologů a ochranářů, sdělil Jan Piňos z Hnutí DUHA.

Pro jizerskohorské ochranáře a lesníky jsou snímky z fotopasti potvrzením toho, co vědí už několik let, tedy že se rysi v našich horách postupně zabydlují a stávají se sice vzácnou, ale snad trvalou součástí přírody chráněné krajinné oblasti,“ uvedl ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny v Liberci Jiří Hušek.

Plachá šelma našla v Jizerských horách prostor k životu navzdory tisícům turistů. Podle Huška jí může být domovem třeba obtížně přístupná skalnatá divočina Jizerskohorských bučin. Rezervace o rozloze téměř 30 čtverečních kilometrů poskytuje dostatek potravy i klidu k životu a rozmnožování nejen rysům, ale i dalším vzácným živočichům.

Potvrzení další velké šelmy na českém území se podařilo díky spolupráci Hnutí DUHA Olomouc a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory v rámci společného monitoringu evropsky významných druhů šelem. Snímek rysa je první fotodokumentací této šelmy na české straně Jizerských hor, loni byl zachycen v Polsku.

Vzhledem k velikosti domovských okrsků velkých šelem může jít o stejné zvíře, které v minulých letech zaznamenali v Krkonoších. Tuto zimu se tam však zatím rysa vyfotografovat nepodařilo.

Rysi a vlci se postupně vracejí do našich pohraničních hor. Je to výborná zpráva pro milovníky naší přírody i pro lesy a lesníky. Rys se živí především srnci, občas i kolouchy nebo laněmi. V přírodě tak plní důležitou funkci: reguluje přemnožené kopytníky a pomáhá tím udržovat přírodní rovnováhu,“ řekl expert na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA Olomouc Miroslav Kutal.

Návrat šelem je podle něj pomalý, a lidé tak mají čas si na jejich přítomnost zvyknout. „Zatím nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince, nebo o zvíře, které se v Jizerských horách a Krkonoších usadilo trvale. Doufáme, že nám další informace přinesou snímky z fotopastí a výsledky genetických analýz – pokud se podaří najít vzorky trusu,“ dodal Kutal.

Zoologové doufají, že portrétů predátora bude přibývat a jedinečné skvrny na srsti umožní spolehlivou identifikaci zvířat. To by pomohlo upřesnit odhady o početnosti šelem na severu. Podle nejnovější publikace, která shrnuje dosavadní poznatky o výskytu velkých šelem v širší oblasti Jizerských hor, Krkonoš, Górach Stołowych a na Broumovsku, se v letech 2012–13 vyskytovali na tomto území minimálně dva až tři rysi.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa