Valachová: Inkluze postižených dětí pomůže Česku v roce 2090. Experti: Blbost

Od začátku nového školního roku v září letošního roku se mají první žáci praktických škol začít stěhovat do běžných škol.
Autor: ČTK, kle, kal - 
7. 1. 2016
05:00

Komunisté plánovali na pět let dopředu. Evropská unie má plánovací období sedmileté. I osvědčené prognostiky teď ale „trumflo“ české ministerstvo školství, když načrtlo vyhlídky Česka v roce 2090 – tedy za více než 70 let. Rezort Kateřiny Valachové (ČSSD) zařadil futuristické vize do podkladů, které se týkají ostře sledovaného tématu inkluze, začlenění postižených žáků z praktických škol do standardních výukových rámců. Projekt má výrazně bližší start, rozběhne se nejspíš už příští školní rok.

Už 1. září letošního roku začnou přecházet žáci z praktických do běžných škol. Vzniknou třídy a studijní skupiny pro postižené děti, s výukou budou pomáhat stovky asistentů pedagogů a vše bude kontrolovat právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem. Počítá s tím novela školského zákona za 5,2 miliardy korun a změna by mohla přinést výrazné zvýšení HDP v roce 2090, stojí v důvodové zprávě ministerstva školství.

Kontroverzní návrh novely školského zákona poslala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) tento týden Legislativní radě vlády. Mentálně, tělesně či jinak postižené děti by se měly učit v běžných namísto v praktických školách.

Novela počítá se vznikem „škol nebo tříd, oddělení a studijních skupin pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem“.

Výrazný přínos ekonomice za 74 let?

Současný systém praktických škol, resp. znění školského zákona, je podle důvodové zprávy ministerstva „nepřiměřeně striktní v definici speciálních vzdělávacích potřeb“.

Výrazný přínos nového školského zákona, vyjádřený ekonomicky, by měl podle důvodové zprávy přijít za 74 let. „Výrazné a reálné zlepšení vzdělávacích výsledků žáků po úspěšném dokončení reforem vzdělávacího systému by mohlo přinést české ekonomice výrazné zvýšení HDP v roce 2090, tedy v době, kdy budou žáci, kteří vstoupí do lepšího systému vzdělávání, v důchodu,“ uvádí zpráva.

Šichtařová: To si asi vycucali z prstu

Očekávané zlepšení do roku 2020 bude podle téže zprávy neznatelné. „Ale jakmile (cca v roce 2040) vstoupí na trh práce absolventi, kteří již prošli systémem vzdělávání vedoucím k lepším výsledkům PISA, již lze očekávat zvýšení HDP o 3 procenta,“ píše se.

„Ministerstvo financí – celý tým, který prognózuje státní rozpočet – se běžně „sekne“ o tři čtvrtiny procentního bodu, když prognózuje státní rozpočet z roku na rok,“ uvedla pro Blesk.cz ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Takže, co bude za nějakých 70 let, si můžou na ministerstvu školství maximálně tak vycucat z prstu. To je úplná blbost,“ dodala.

Babiš miliardy navíc nedá

Změna by měla platit již od nového školního roku, tedy od září 2016. Celkem ministryně Valachová odhaduje, že bude na „inkluzi“ potřeba částka 5,216 miliardy korun. Odhadované náklady na letošní polovinu školního roku jsou 410 milionů korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už odmítl, že by přiklepl tyto prostředky ministerstvu školství. To však prý potřebné peníze najde. V příštím roce by náklady měly činit miliardu korun a v roce 2018 dalších 1,5 miliardy.

Téměř 1,5 miliardy spolykají speciální učební pomůcky, dalších 3,7 miliardy podpůrná personální opatření. Nutné totiž bude přijmout stovky nových pedagogických pracovníků do škol. Jen do konce roku 2016 bude nutné nasmlouvat 137 nových pracovních úvazků.

Podle novely bude ke zřízení speciálních tříd ve školách nutné žádat o souhlas krajský úřad. „Zařadit žáka do takto zřízené školy nebo třídy pak lze jen na doporučení školského poradenského zařízení a na žádost zákonného zástupce žáka nebo žáka zletilého, vždy v souladu se zájmem žáka,“ navrhuje dále ministerstvo.

Kontrolu nad celým novým vzdělávacím systémem svěří ministerstvo novému úřadu. „Výstupy činnosti školských poradenských zařízení – zpráva a doporučení – budou podléhat revizi. Revizní instancí bude právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem. Součástí revizního postupu může být v případě potřeby také nová diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka,“ uvádí ministerstvo.

Navrhovaná novela se nelíbí zdaleka všem. V připomínkách se opakovaly obavy z nedostatečného počtu specialistů, které je navíc podle některých kritiků obtížné sehnat. Odbory také poukazují na to, že učitelům přibudou další povinnosti, aniž budou jiné redukovány.

Dienstbier: Vzdělání dětí se vám v budoucnu vrátí

Otázkou zůstává také to, jak si se vzděláváním integrovaných dětí poradí učitelé bez zkušeností s nimi a bez znalostí z oboru speciální pedagogiky. „Pro tyto učitele se budou organizovat semináře na osm hodin, což se má rovnat studiu speciální pedagogiky, které trvá tři až pět let,“ uvádí například Svaz měst a obcí.

Návrh ministryně Valachové nyní posoudí Legislativní rada vlády. Její předseda, ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier (ČSSD) se k návrhu staví pozitivně: „V zásadě se obecně dá říci, že pokud lépe vzděláte děti, v budoucnu se vám to vrátí. Vzdělání je jedna z nejlepších investic do budoucnosti,“ řekl Blesku Dientsbier.

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa