Astronom: I když najdeme ve vesmíru život, lidé stejně válčit nepřestanou

Pane Grygare, skepticky jste se vyjádřil k nálezu vody na Marsu. Podle vás to není voda ve smyslu, jak ji známe z vodovodu?

Přesně tak, letos ohlášený objev tekoucí vody na Marsu se ve skutečnosti týká solných roztoků (perchlorátů), které se od kohoutkové vody dost výrazně liší. NASA má velký smysl pro reklamu, takže „objevuje“ vodu na Marsu opakovaně už asi 30 let.

Neprokázal ale pozemský život, že umí přežít i v extrémních podmínkách?

Přizpůsobivost jednobuněčného života na Zemi je zajisté fascinující, ale má své jasné fyzikální meze.

Voda je „univerzální rozpouštědlo“, ale existují i exotičtější „obdoby vody“, například amoniak…

Myslím, že stále převládá mínění, že pro rozvoj života je potřebná tekutá voda. Amoniak nebo methan mohou přispívat k tvorbě „stavebních kamenů“ živých organismů, ale nejspíš nic víc nezvládnou.

NASA: Na Marsu teče slaná voda, možná je tam i život

Podmořské oceány jsou pravděpodobně i pod ledovou kůrou měsíců Jupiteru. V současnosti tam letí sonda, ale zkoumat je nebude. Proč?

Technicky jsou na Zemi obtížné vrty do hloubky přes 10 km, a oceán pod měsícem Europa se nachází nejspíš ještě hlouběji, takže titěrná sonda nemá žádné vyhlídky se takovou kůrou provrtat.

V jakém časovém horizontu se uvažuje o sondě, která to dokáže?

To v nejbližších dvaceti letech vůbec nepřipadá v úvahu.

Jsou v hledání vody či života ve vesmíru aktivnější Evropané, nebo Američané?

Závody jsou celkem vyrovnané, protože nepřímé důkazy získáváme interpretací dosavadních výsledků kosmických sond, popřípadě kosmických dalekohledů. NASA vypustila Hubbleův teleskop s přispěním ESA, a ESA vypustila kosmickou sondu Herschel, která pracuje v infračervené oblasti, takže pozorování oběma přístroji se skvěle doplňuje.

Na měsíci Jupitera je voda! Vědci hledají život

Jaký kurz byste vsadil na to, že objevíme na některém ze tří „ledových“ jupiterových měsíců byť mikrobiální formu života?

Považuji to téměř určitě za vyloučené.

Existují i exotičtější „destinace“. Co Saturnův Titan, zní jako nadějný kandidát?

Ano, tam je podle mého soudu větší naděje na existence mikroskopického života; jenže případný důkaz bude velmi drahý a příslušná mise není dosud ani v daleké perspektivě uvažována.

Na Plutu je spoustu ledu a také atmosféra. Je možný život tam?

Atmosféra Pluta se skládá převážně z molekul dusíku. Výstižný název naznačuje, že dusík není příliš vhodný podporovatel života. Kromě toho je atmosféra Pluta dočasná, protože byl Pluto v roce 1989 nejblíže ke Slunce. Odhaduje se, že někdy po roce 2020 Pluto atmosféru ztratí vypařením a na další dvě století mu zmrzne.

Hory, ledovce a planiny. Podívejte se na Pluto tak, jak ho ještě nikdo neviděl

Evropané zaznamenali úspěch s přistáním na kometě Rosetta. Mohou být komety a jejich vodní led „nositelkami života“?

Řada odborníků si myslí, že komety přinesly na Zemi vodu, a v tom smyslu přispěly ke vzniku života. To je skutečně možné, ale není to zdaleka jisté. Voda na Zemi mohla být už dříve, anebo ji také mohly přinést planetky s ledovým povrchem.

Pokud jednou lidé objeví život jinde ve vesmíru, změní je to? Přestanou válčit? Dojde k „náboženskému“ šoku?

Pochybuji, že by nějaký dramatický objev jakéhokoliv druhu přiměl lidstvo k moratoriu na války. V podstatě jsou války průvodním důsledkem platnosti Darwinova přírodního výběru. Od pravěku lidské tlupy bojovaly o jídlo, vodu, území, úrodu, popřípadě o otroky. Postupně si k tomu cíli opatřují čím dál ničivější zbraně. Pochybuji, že by třeba objev bakterií nebo prvoků na Titanu mohl jakkoliv ovlivnit postavení náboženství v lidské společnosti.