7°C
Změní monitory a tablety lidstvo? Do dálky už nekoukáme, přibývá krátkozrakých
Do roku 2020 má být myopií neboli krátkozrakostí ohrožena třetina celého lidstva. V České republice je krátkozraká zhruba pětina lidí, ale v jihokorejském Soulu či v Číně je to téměř každý. Lidským očím nesvědčí dlouhodobé jednostranné zaostřování na blízkou vzdálenost. Nelze z toho vinit pouze sledování obrazovky, monitoru či tabletu, jsou to však významné rizikové faktory, informují ve středu Lidové noviny.
S krátkozrakostí se lze nejčastěji setkat mezi 10. a 12. rokem života. Počet dioptrií narůstá v pubertě, ale po dvacátém roku života se většinou stabilizuje a dále již nezvyšuje. „Odhaduje se, že v České republice je kolem dvaceti procent lidí krátkozrakých,“ uvedla Šárka Skorkovská, primářka brněnské kliniky NeoVize.
Ojedinělý růst krátkozrakosti zaznamenává Čína. Před 60 lety tam trápila 10 až 20 procent obyvatel, podle vědeckého časopisu Nature to je nyní již 90 procent. A v jihokorejském Soulu je to prý dokonce 96,7 procenta tamní populace. Většina nově diagnostikovaných případů jsou děti a dospívající, nikoliv starší lidé. Podepisuje se tedy na kvalitě zraku nějakým způsobem stále masovější používání počítačů a v posledních letech i tabletů a chytrých telefonů?
Příčiny vzniku dětské myopie nejsou zatím přesně popsány. Jde každopádně o souhrn jak dědičných předpokladů, tak vnějších faktorů, které jsou zodpovědné za změny v růstu očí. Oproti našim předkům trávíme nepoměrně více času v uzavřených prostorách s nedostatkem přirozeného světla. Dost času trávíme sledováním monitorů a stále častěji i chytrých telefonů a tabletů. Na ně jsme přitom nuceni zaostřovat z ještě větší blízkosti než v případě počítačových monitorů.
Podle nedávné studie časopisu Nature jsou právě uzavřené prostory hlavním viníkem nárůstu krátkozrakosti. Objevily se dokonce úvahy na téma spojitosti krátkozrakosti s délkou školní docházky a vzděláváním obecně. Brýlaté japonské studentky spojují pro změnu problémy se zrakem se začátkem školní docházky ve velmi raném věku v kombinaci se složitými znaky písma.
Pravdou je, že lidskému oku nesvědčí jednostranné zatěžování. Lidem prý dnes chybí pobyt na přirozeném světle, častější mrkání a zaměřování pohledu na vzdálené předměty v okolí.
„Dlouhým sledováním obrazovky si děti zrak spíše unaví, než úplně zkazí. Únava očí se často projevuje rozmazaným a neostrým viděním. Což může být zavádějící a mnoho lidí si myslí, že jde o oční vadu,“ vysvětluje oftalmoložka Gabriela Pilková.
Děti, ale i dospělí, neudělají nic špatného, pokud si vštípí několik pravidel oční hygieny. Lidové noviny připomínají „pravidlo dvaceti“. Tedy krátké pauzy od soustředěného zírání na displej nebo monitor po třiceti až čtyřiceti minutách. Poté porozhlédnutí se po vzdálených předmětech a alespoň dvacetkrát rychle po sobě zamrkání.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.