Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Český komentátor zemřel náhle v 46. Zažil bombardování hotelu v Iráku i Bosnu

Autor: simao - 
2. září 2015
19:25

Svého času ho vídali televizní diváci, později jeho hlas slýchali rozhlasoví posluchači. Další možnost mít už nebudou. Alexander Tolčinský odešel příliš mladý. Proč rozhlasový komentátor, zpravodaj a exdiplomat zemřel ve věku pouhých 46 let, zůstává záhadou. Generální ředitel rozhlasu i kolegové nyní vzpomínají na to, jak kvalitním novinářem byl. Krizovým oblastem se přitom během své kariéry rozhodně nevyhýbal. Působil na Balkáně i v Iráku.

Náhlé úmrtí Alexandra Tolčinského mnohé překvapilo. Bylo mu pouhých 46 let. Proč zemřel? „Já bohužel k tomu nemůžu dát další informaci. Jednak je to velice citlivá věc, takže i s ohledem na jeho rodinu atd. to budu muset nechat bez komentáře,“ uvedl Blesk.cz mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna.

„Nečekané úmrtí Alexandra Tolčinského mě velmi zasáhlo. Je to tragédie jak pro jeho rodinu, tak pro všechny kolegy v Českém rozhlase. Přišli jsme nejen o brilantního komentátora, ale také o skvělého kolegu a člověka,“ komentoval Tolčinského smrt generální ředitel rozhlasu Peter Duhan.

Tolčinský před svým úmrtím působil na stanici ČRo Plus. „Patřil mezi odborníky mimo jiné na balkánský prostor, Polsko a Bělorusko. Před příchodem do Českého rozhlasu byl diplomatem MZV ČR v rámci mezinárodní mise v Iráku,“ uvedl ve své zprávě Český rozhlas. V poslední době se zabýval i Ruskem či Ukrajinou.

Příběh Tolčinského: Válka na Balkánu, bombardování v Iráku

Narodil se po invazi sovětských tanků, v roce 1969. Sám měl ruské předky, již jeho otec však vyrůstal v Československu. Tolčinský vystudoval VŠE, obor financí. Promoval v roce 1992. Své studium však označoval za „omyl“, chtěl být novinářem nebo historikem. „Ale v době, kdy jsem se hlásil na vysokou školu, tak to nebylo jako dnes, že se člověk mohl přihlásit na pět škol, a navíc tehdy byla povinná vojenská služba. Kdybych se na tu školu nedostal, musel bych na dva roky na vojnu a to se mi nechtělo,“ uváděl Tolčinský v pořadu ČT Evropa a já, cyklu portrétů Čechů, kteří vyrazili na zkušenou do některé z evropských zemí.

I když se nehrnul na vojnu, krizovým oblastem se Tolčinský rozhodně nevyhýbal. Nastoupil do Československé televize, 9 měsíců také působil jako redaktor produkční televize OSN v Záhřebu. Měl sice natáčet o humanitárních akcích, na místo toho referoval o bojích v Chorvatsku a Bosně. Když jsem tam byl měsíc, tak se najednou z BBC ozvalo, že válka v Chorvatsku znovu začala a ona opravdu začala,“ vzpomínal Tolčinský. „To je pro člověka takový, že se hodně rychle probere,“ dodával.

Stal se z něj specialista na země bývalé Jugoslávie a další balkánské státy, když ale zájem o tuto oblast upadal, rozhlížel se Tolčinský i do dalších zemí. „Člověk, který se rozhodne dělat v zahraničí, musí mít nějakou vizi, která ho k tomu dostane. Mým důvodem bylo, že když jsem byl student na střední a vysoké škole, tak byly zavřené hranice. Já jsem se do svých 20 let dostal tak akorát do NDR a do Maďarska. Takže pak se ta možnost otevřela a já jsem nakonec zjistil, že ty země na východ od nás, do kterých se tedy teoreticky smělo, jsou mnohem zajímavější než ty země na západ od nás,“ uváděl Tolčinský ve zmiňovaném pořadu.

Upozorňoval, že je důležité jezdit do zahraničí, poznávat okolí. „Protože by člověk neměl nikdy spadnout k tomu, že: Já jsem na jednom místě, my jsme tady jediní a nic okolo neexistuje. Což se v řadě případů u nás, mám pocit, mezi lidmi děje,“ poznamenával.

Dostal se i do irácké Basry a Bagdádu. Právě tam zažil 27. října 2003 raketový útok na hotel. Byl jsem na pokoji a najednou v 7 ráno to ruplo pode mnou a byl raketový útok na hotel,“ vzpomínal Tolčinský na to, jak lidé rázem přestali myslet a všichni se tlačili jeden přes druhého k úzkým točitým schodům vedle výtahu, aby se dostali dolů. A za sebou nechávali jakékoli ohledy na kohokoli, padali přes sebe...

Myslel jsem na Česko, na Prahu

Své jinak ale místy humorné postřehy z Iráku shrnul Tolčinský v knize Příliš brzo na snídani. „Nemyslím si, že bych někdy potřeboval vidět vzrušení, ale chtěl jsem ty věci vidět zblízka, chtěl jsem je vidět na vlastní oči. Ty věci jsem viděl, mám z toho určitý zkušenosti a mám pocit, že už je znovu vidět nechci,“ říkal Tolčinský s tím, že všeho moc škodí a vyloženě adrenalinovou povahou nikdy nebyl, což si potvrdil v Jugoslávii i Iráku.

Některá jeho slova z pořadu „Evropa a já“ by se dala tesat do kamene. „Pokaždé, když jsem někde byl, tak jsem pořád myslel na Česko, na Prahu a prostě mi to chybělo. Nejvíc se to projevilo, když jsem byl v Iráku, v Bagdádu. Když člověk vlastně neměl žádnou šanci si někde odpočnout. Přes den všude kontroly, v noci se střílelo, létaly vrtulníky, byly teroristické útoky. A já jsem se pak dostal dvakrát na dovolenou do Prahy a uvědomil jsem si, jaká je to nádhera, když nikde nejsou checkpointy, nejsou všude vojáci a je relativní klid. Akorát v naší povaze je to, že si neustále na něco stěžujeme. Takže ty naše stížnosti jsou ve srovnání s tímhle vlastně úplně směšný,“ upozorňoval v pořadu ČT Tolčinský.

Kolega vzpomíná: Měl talent být tam, kde se něco děje

Na zpravodaje a rozhlasového komentátora zavzpomínal na webu Českého rozhlasu i moderátor a editor ČRo Plus Radko Kubičko. „Saša Tolčinský byl bytostný rozhlasový novinář, s krásným zvučným hlasem a talentem být vždy tam, kde se něco děje,“ napsal. „Jako zvláštní zpravodaj pobýval na východě Ukrajiny v samý předvečer válečného konfliktu, vyhrocené události ho zjevně přitahovaly. A zpracovával je vždy už od velmi časného rána, prý díky zkušenosti z bombardovaného hotelu se budil velmi brzy, právě v době ranního bombardování, od toho název jeho knihy,“ poznamenal Kubičko. Vzpomínal, jak ještě v pátek dohadovali podobu pravidelného sobotního vysílání. A rozloučili se s tím, že tento týden začne vše nanovo. „Pro Sašu už ne,“ dodal smutně Kubičko.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi