Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Týrání v Česku: Kláře pomohla láska k dceři přemoct tyrana. A odejít

Autor: efr - 
25. srpna 2015
22:02

Klára Bártová (34), sama oběť domácího násilí, chce ostatním ženám s podobným osudem ukázat, že se nemusí stydět. Proto o krutém zacházení, kterého se jí ze strany partnera dostalo, otevřeně mluví i píše.

„Lidé mají představu, že se domácí násilí týká jen sociálně slabých. To je omyl, týká se všech skupin napříč společností. Jen ta střední a vyšší vrstva o tom zarytě mlčí, protože to je ostuda,“ říká Klára Bártová. Svého expřítele poznala v roce 2012.

Strávili spolu něco přes rok, mají společnou dcerku. „Seznámili jsme se na internetu, byla to láska jako z románu, na první pohled, všechno dokonalé. Velice brzo se to začalo hatit... To jsem ale ve fázi zamilovanosti, růžových brýlí, neviděla. Tím, že jsem si to nechávala líbit, se manipulace stupňovala. Stala jsem se loutkou, se kterou si mohl dělat, co chtěl. Při snaze vymanit se z toho došlo na fyzické násilí,“ popisuje Klára. Blesku poskytla rozhovor.

Kdy jste poprvé zapochybovala o partnerově chování?

„Už při domlouvání prvního rande. Já chtěla přijet svým autem, on mě chtěl vyzvednout. To na mě poprvé zvýšil hlas. Ještě nikdy předtím se mnou žádný cizí muž nemluvil tak sebevědomě, zaskočilo mě to a svým způsobem mi to imponovalo. Vnímala jsem ho jako silnou osobnost. Byla jsem přesvědčená, že s takovým hulvátem nikam nepůjdu, ale nedalo mi to.“

Jako hulvát se choval i dál?

„Měsíc poté, co jsme se seznámili, jsem otěhotněla. Kdyby se to nestalo, možná bych se bránila už dřív. Čekala jsem miminko, tak jsem vztah chtěla zachránit za každou cenu. Toužila jsem mít úplnou rodinu, vydržet to. Hlavně jsem nechtěla být svobodná matka. To byla jedna z věcí, proč jsem neodešla, proč jsem si to nechala líbit. Snášela jsem to docela dlouho, pomohla mi ve finále policie.“

Těhotenství ho nezměnilo?

„Velmi špatně se ovládal, dělal ostudu, kamkoliv jsme vešli. V těhotenství mě ponižoval, tvrdil mi, že nikdo jiný by se mnou dítě nechtěl.“

Kdy vás poprvé napadl?

„Trvala jsem na tom, že svoji kamarádku, která byla proti němu a kterou nesnášel, chci na naší svatbě. Lámal mi ruku a škrtil mě. Nejhorší nebyla bolest, ale fakt, že mi ubližuje někdo, kdo mě vlastně miluje nejvíc na světě.“

Útočil na vás i v těhotenství?

„Těhotenství pro něj nebyla překážka, útoky se stupňovaly. Ke konci vztahu mi řekl, že chtěl mít dítě hlavně proto, aby měl polehčující okolnost, pokud by mu hrozilo vězení.“

Jak jste získala sílu odejít?

„Když jsem ležela na zemi a přítel po mně plival a kopal do mě a dcera to pozorovala a plakala.“

Musela jste vyhledat profesionální pomoc?

„Naštěstí ne, ale nebylo by to od věci. Obrovská terapie je o tom mluvit, jít s tím ven, říct to všem.“

Máte nového partnera? Hledáte si ho?

„Nemám. Nehledám. Žiji dost aktivní život, věnuji se práci, dítěti, knize, nemám na to čas. Kdyby ale někdo přišel a byl by to ten pravý, tak bych se tomu nebránila.“

eremita ( 26. srpna 2015 23:37 )

Láska na první pohled, seznámení po internetu, pochybnosti při první schůzce, otěhotnění po měsíci - ani se to nedá nazvat vztahem, prostě proběhlo pár souloží. Ta paní je absolutně nezodpovědná. Imponující hrubián může být dobrý k sexuálnímu povyražení, ale dítě potřebuje taky otce. Paní Bártová není hrdinka ani oběť, dobrovolně si vybrala. Prosazovat své hrubostí a silou, není výsadou chlapa, ale slabocha. Dítě si rodiče vybrat nemůže...

inkanela ( 26. srpna 2015 22:53 )

 Pokud neni primo fyzicke nasili Ale vse ostatni a vztah je vezenim asi je to take nasili

Zobrazit celou diskusi