Němec ze Sudet se vrátil pro poklad, který při odsunu ukryl na půdě. Věnoval ho muzeu
V Libouchci na Ústecku našli pod střechou tamní mateřské školy poklad. Nebyla to truhla se zlaťáky, ale různé předměty, které si zde nechali Němci po skončení 2. světové války. I tak je jeho historická hodnota veliká.
Úřad v Libouchci totiž informoval bývalý rodák Rudi Schlattner, který kdysi se svojí rodinou věci pod střechu ukryl. Celkem bylo ve skrýši ukryto přes 100 balíčků a různých nezabalených předmětů jako lyže, slamáky, noviny.
Po skončení 2. světové války, kdy byl zahájen odsun německých obyvatel, ukryla rodina do skrýše pod střechou větší množství předmětů. Ukrývání byl tehdy přítomen i třináctiletý Rudi. „Mysleli jsme si, že se do našeho domu po čase zase vrátíme.“ Do svého rodného domu se však mohl podívat až po 70 letech a bez nároku na vrácení ukrytých věcí. Na existenci skrýše upozornil, aby se předměty jeho rodiny nezničily.
K unikátnímu odkrytí skrýše došlo v úterý 28. července za účasti starosty, ředitelky MŠ, archeologa a zaměstnanců muzea. Samotné nalezení skrýše přitom nebylo vůbec jednoduché. Panu Schlattnerovi byl umožněn vstup do podkroví, odkud byla skrýš přístupná. Po 70 letech pro něj ovšem bylo obtížné najít přesné místo úkrytu, který se nacházel za vnitřním obložením střechy.
„Pan Schlattner oklepával kladívkem jednotlivá prkna, ale všechna zněla stejně. Potom tedy zkoušel mezi prkny najít provázek, kterým se prkna u skrýše měla povolit. Trvalo to hodně dlouho, už jsme si mysleli, že skrýš byla odhalená při opravě střechy a nic nenajdeme. Ale pak najednou provázek našel. Když potom chvíli za provázek tahal, povolil dvě prkna, za kterými se objevila skrýš plná věcí,“ vzpomíná na dramatické chvíle kurátor Tomáš Okurka.
Jak se ukázalo, úkryt se nacházel v klenbě vikýře. „Vlezl jsem tam a začal vyndávat věci. Bylo neuvěřitelné, kolik se toho do tak malého prostoru vešlo. Trvalo to přes hodinu, než jsme všechno dostali ven,“ dodává další kurátor z ústeckého muzea Jiří Preclík.