9 vteřin hrůzy: Co dělal strojvůdce od okamžiku, kdy uviděl kamion na přejezdu, až do nárazu
Řídíte rychlík, jenže před vámi se najednou zničehonic na kolejích objeví nečekaná překážka. Třeba šíleným Polákem odstavený kamion. Co v tento moment může strojvedoucí dělat? Překonat šok, zatáhnout brzdu a pak... doufat nebo utíkat, shodují se experti. Strojvedoucí Jan Č. tak neměl i přes bohaté zkušenosti příliš na výběr. Potvrzuje to i Jiří Šindelář, který se s ním zná dlouhá léta. Právě on řídil vlak při předchozím neštěstí ve Studénce.
Svítila červená světla, polský řidič kamionu však výstražného zařízení nedbal a vjel na koleje. Zůstal tam stát – místo toho, aby šlápl na plyn a prorazil závoru před sebou. Následoval náraz, který stál již tři lidské životy. Strojvedoucí Jan Č. při něm utrpěl závažná zranění a přišel o obě nohy.
Co mohl v daný moment dělat? Příliš toho není, shodují se odborníci. „Pro strojvedoucího je to v každém případě stresující záležitost a podle toho, co se děje, tak šok. Reaguje tak, jak mu velí nejenom profesní zkušenost – to znamená okamžitě sahá po brzdě – ale také i pud sebezáchovy se k tomu musí přidat. Protože taková rána dokáže způsobit neskutečné záležitosti a strojvedoucí je první na ráně, který to schytá,“ upozornil v pořadu Interview24 na ČT Jindřich Hlas, prezident Federace strojvůdců ČR.
„Od momentu, kdy spatří na přejezdu auto, okamžitě sahá na rychlobrzdu, příp. výstražné houkání. Pokud má čas – v tomto momentě neměl – prchá ze stanoviště, to v každém případě,“ uvedl Hlas.
Jan Č. se přitom řítil s Pendolinem rychlostí 160 kilometrů v hodině. „Tady ta rychlost je skutečně značná a tam nehrajou roli vteřiny, ale setiny vteřiny,“ upozorňoval v České televizi Hlas a pokračoval: „Strojvedoucí šancí moc nemá. Navíc ani na takové situace nejsme ani připravovaní. Nám tady pro strojvedoucí dlouhodobě chybí trenažéry, kde by se tohle dalo simulovat. Aby strojvedoucí věděli, co je čeká. Samozřejmě pro některé by to bylo šokující. V Polsku jsem si vyzkoušel jízdu na trenažéru a dvakrát se mi to nelíbilo, byl jsem zpocený až za uši.“
Šéf strojvedoucích vzpomíná, jak zastavil vlak
Sám šéf českých strojvedoucích stál jednoho dne také před situací, kdy mohla následovat tvrdá srážka. Přiznává, že z řídící kabiny neutekl. Do poslední chvíle doufal, že se mu podaří zastavit. „Mně se to povedlo s úplně jiným vlakem a v úplně jiné rychlosti. Řeknu vám, že jsem málem zohýbal rukojeť brzdiče, stál jsem a zíral jsem. A neutekl jsem. Zastavil jsem ho, zaplať pánbůh zastavil jsem ho asi metr od konce jiného vlaku. Neutekl jsem, ale každý reaguje trochu jinak.“
Že s použitím rychlobrzdy strojvůdce vyčerpává své možnosti, souhlasí také instruktor Českých drah Bohumil Cinka. „V podstatě ano. Pak už nezbývá než co nejrychleji utíkat z kabiny dozadu do vlaku. Pro ten případ je v kabině bezpečnostní lišta, o kterou se stačí opřít zadní částí těla a dveře se rychle otevřou,“ popsal Cinka v MF Dnes.
Pendolino zastavit nešlo
Ani podle Cinka neměl strojvedoucí ve Studénce možnost zastavit Pendolino včas. „Proti fyzikálním zákonům je bezmocný, vždyť souprava váží 412 tun. Vteřinu dvě trvá, než stačí zareagovat a použít rychlobrzdu. Pendolino brzdí velmi dobře, ale i tak je brzdná dráha za této rychlosti 700 či 800 metrů,“ dodává Cink.
Z místa, kde strojvůdce mohl vidět překážku, to bylo ke kamionu kvůli zatáčce cca 500 metrů. Cink tímto místem sám často jezdí. Strojvůdce podle něj vidí přejezd zhruba deset vteřin před ním. Možná méně. Po dvouvteřinové reakci tak mohlo následovat zhruba dalších 7 vteřin hrůzy. Strojvedoucí Jan Č. byl v kabině Pendolina bezbranný.
„Jsem přesvědčen, že strojvůdce měl absolutně minimální čas na to, aby vůbec mohl reagovat na to, co se děje. Určitě sáhl po brzdě, to zabere také nějaký čas. Vlak ujede za sekundu 50 metrů, za čtyři sekundy je 200 metrů pryč. Řekl bych, že to jeho vina absolutně nebyla,“ řekl Českému rozhlasu bývalý strojvedoucí Jiří Šindelář. Dnes dělá starostu obce Strančice. Od řízení vlaku upustil po předchozím neštěstí ve Studénce. Právě on totiž řídil vlak EuroCity Comenius, který u Studénky naboural do spadlého mostu v roce 2008.
Řídil jeden z nejzkušenějších
Se strojvůdcem Janem Č. se pan Šindelář zná osobně. A to dlouhou dobu. „Známe se více než 30 let. Byli jsme kolegové, jezdili jsme na stejné trati, střídali jsme se ve službě,“ vzpomíná Šindelář. Jana Č. označil za strojvedoucího s velkými zkušenostmi. Ani ty však nemohly srážce s polským kamionem zabránit. Slovy jednoho z expertů, proti fyzikálním zákonům byl bezbranný. „Strojvedoucí, kterého to potkalo, patří k těm nejlepším a nejzkušenějším,“ souhlasí přitom instruktor ČD Cinka.
Příjezd do Studénky z kabiny strojvedoucího Pendolina sledujte na tomto videu od času 15:50:
U rychlostních koridorů stromy nejsou.