Řecko zachráníme jen šetřením a reformami, chcete to? zeptá se v referendu Tsipras svých občanů

Řecko se nyní nachází na pokraji platební neschopnosti a věřitelé podmiňují poskytnutí další finanční pomoci úspornými opatřeními a reformami. "Tyto návrhy, které zjevně porušují evropská pravidla a základní práva na práci, rovnost a důstojnost, ukazují, že záměrem některých partnerů a institucí není funkční dohoda pro všechny strany, ale zřejmě ponížení celého národa," prohlásil Tsipras. Uvedl rovněž, že návrhy věřitelů představují pro Řecko neúnosnou zátěž, a vyzval Řeky, aby byli při svém rozhodování hrdí a vlastenečtí. 

Státní ministr Nikos Pappas vyjádřil přesvědčení, že Řekové v referendu dohodu navrhovanou věřiteli odmítnou. "Odpovědí Řeků bude hlasité ne," prohlásil ministr životního prostředí, energie a výrobních změn Panajotis Lafazanis. 

Největší krach za poslední tři roky. Marine Tour zklamala 4000 lidí

Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země. 

Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Tsiprase k přijetí "velkorysé" nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé "vydírají" a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie. Dnes se mají řeckou dluhovou krizí opět zabývat ministři financí eurozóny, tedy takzvaná euroskupina. Podle mluvčího řecké vlády se řecký ministr financí Janis Varufakis zasedání euroskupiny zúčastní a bude své kolegy informovat o plánovaném referendu. 

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.