Neumí s penězi, neznají svět. Co podráží nohy dětem z domovů

Autor: sou - 
25. 6. 2015
17:10

Dětské domovy opustí každoročně přes tisíc dětí a mladých lidí. Podle sociologů se musí potýkat s nedostatky ve vzdělání, nemají dostatek informací a financí do začátku. A hlavně jsou fixovaní na vychovatele v zařízení.

Na problematiku odchodu z dětských domovů se zaměřila agentura Ipsos a nezisková organizace Mimo domov. V průzkumu se dotazovaly 102 dětí, které nejpozději do roka opustí dětský domov. A také 27 mladých lidí, kteří musí už několik let stát na vlastních nohách. Hlavní problémy? Jsou prý tři.

Nedostatky v systému a vzdělání

Většina dětí, přes 71 %, studuje obory s výučním listem. Nejčastěji jsou to obory kuchař/číšník, zedník, prodavač nebo ošetřovatel. Dvěma dětem z každé pětice přitom získané vzdělání nevyhovuje. Proto by 57 procent dětí chtělo pokračovat ve vzdělání dále nebo pomocí rekvalifikačního kurzu. Aspoň to tvrdí.

V praxi to ale neplatí. „Po odchodu z dětského domova studuje pouze jedno dítě z deseti, mnohdy se přitom jedná pouze o dostudování započatého studia,“ dodává Lenka Hanáková z agentury Ipsos.

Nedostatek informací a fixace na vychovatelky

Děti si nevědí příliš rady ani s penězi. Dvě třetiny z nich sice dokázaly odpovědět, jaký je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. Ale už jen třetina věděla, co tento rozdíl představuje. Navíc pouze 18 % dětí má podle průzkumu našetřené nějaké peníze na start do samostatného života.

Nejčastěji se děti svěřují vychovatelkám nebo kamarádům z dětských domovů. Své rodiče nebo spolužáky neberou jako velkou oporu. Jejich fixace na tety a strýčky z domova je prý pochopitelná. Tráví spolu každý den od útlého věku dětí.

Problém ale nastává, když se mladí lidé mají osamostatnit. Stále počítají s pomocí vychovatelů i po opuštění ústavu. O pomoci neziskových organizací k získání vlastního bydlení neuvažuje ani jedno z dětí před odchodem

Že život není po opuštění dětského domova jednoduchý, se přesvědčila se o tom i jedna z respondentek průzkumu. Nechybělo mnoho, a skončila jako bezdomovec na ulici. „Putovala jsem k různým rodinám, kde mě vzali, někde třeba na týden, někde měli děti, se kterými jsem jim pomáhala za jídlo a spánek,“ vylíčila svůj příběh. Pomoc nalezla u neziskových organizací.

Doporučujeme
Další videa
Články odjinud