Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Překvapení na sudetoněmeckém sjezdu: Nestěžovali si na Benešovy dekrety

Autor: ČTK, zrk - 
23. května 2015
15:00

V první den 66. sudetoněmeckého sjezdu v Augsburgu dnes nezazněla žádná připomínka takzvaných Benešových dekretů, které v minulosti sudetští Němci pravidelně odsuzovali. Řečníci naopak mluvili o zlepšování vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci. Shromáždění si připomněli i 70. výročí konce druhé světové války a apelovali na dodržování lidských práv.

„Jsme na dobré cestě dialogu. V něm se nevyhýbáme ani obtížným kapitolám našich dějin, řekla bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilia Müller. Podle ní sudetští Němci slouží jako stavitelé mostů mezi Bavorskem a Českem, přičemž cílem Mnichova je, aby spolu obě země dobře vycházely.

Müllerová připomněla také vstřícná gesta ze strany Česka. Vyzdvihla, že se současná česká vláda vzdala výjimky z lisabonské smlouvy, kterou v roce 2009 prosadil bývalý český prezident Václav Klaus, který se obával, že dokument otevře cestu majetkovým požadavkům sudetských Němců. Müllerová také ocenila krok města Brna z tohoto týdne, kdy tamní zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva. Při pochodu z Brna do Rakouska tehdy zemřelo téměř 1700 lidí.

Okolnosti konce druhé světové války připomněl i předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler. „Je tomu 70 let, co naši předkové museli zažít, co to znamená, když nejsou dodržována lidská práva a práva národnostních skupin. Co to znamená, když jsou zbaveni práv a bez jakékoli ochrany vydáni svévoli jiných lidí,“ řekl.

„To, co vaši předkové museli prožít, je pro nás dnes nepředstavitelné,“ řekla shromážděným sudetským Němcům Müller. „Vyhnání bylo bezpráví a tím i zůstává,“ zdůraznila a dočkala se velkého potlesku. Připomněla však, že vysídlení sudetských Němců bylo důsledkem druhé světové války, kterou rozpoutalo nacistické Německo.

Hörtler rovněž uvedl, že po většinu poválečné doby byla sudetoněmecká otázka společenské tabu a vlády bývalého západního i východního Německa se jí vyhýbaly. „Toto ignorování našeho osudu velmi zranilo mnoho našich krajanů. Mnozí z nich jsou kvůli tomu dodnes zahořklí,“ řekl.

Zahájení sudetoněmeckého sjezdu se zúčastnila téměř tisícovka lidí. Mezi návštěvníky sjezdu jsou i zástupci české politiky, mimo jiné bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, náměstek místopředsedy vlády pro vědu a inovace Arnošt Marks nebo bývalý český velvyslanec v Německu František Černý.

Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše přišlo po druhé světové válce zhruba 2,9 milionu sudetských Němců o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni z bývalého Československa. Krajanské sdružení dekrety v uplynulých letech často kritizovalo, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští představitelé na ně ale pohlížejí jako na právně vyhaslé“.

Podle aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research a sbírky Paměť národa považuje 70 procent Čechů odsun sudetských Němců za nevyhnutelný a zhruba dvě třetiny nepovažují za nutné se za něj omlouvat. Poválečné násilí vůči německým spoluobčanům však 78 procent respondentů označilo za nespravedlivé.

Sudetští Němci dnes v Augsburgu rovněž předali rakouskému diplomatovi Valentinu Inzkovi své nejvyšší ocenění, Evropskou cenu Karla IV. Sjezd vyvrcholí v neděli, kdy se v Augsburgu představí krajanské organizace z jednotlivých českých měst v krojích a s historickými zástavami. V neděli rovněž vystoupí s projevy nejvyšší představitel sudetských němců Bernd Posselt a bavorský zemský premiér Horst Seehofer, který je patronem sudetských Němců.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

zauber ( 24. května 2015 06:11 )

Proč by si měli náckové stěžovat. Stejně už dávno zase Čechům vládnou. Česko je tak jako tak v pr-deli a samotní Češi jednou rádi půjdou pod Němce. Protože i hajzl Němec je pořád lepší člověk než superhajzl Čech.

politikus ( 23. května 2015 18:04 )

Zápotocký byl podle všech dostupným informací, hlavním kápem v koncentračním táboře Sachsenhausen. Když se vrátil vážil 90 kg.

k.999 ( 23. května 2015 16:28 )

lepabrena ( 23. května 2015 16:27 )

Po válce pak tito ustašovci financovali v roce 1990 rozbití Jugoslávie. Bývalému veliteli Jasenovce dokonce chorvatský prezident Tudjman sliboval vysoké vládní funkce. Naštěstí rozhovor s bývalým velitelem koncentráku viděl i tehdy žijící lovec nacistů Wiesenthal a ten zařídil, že bývalý velitel Jasenovce byl odsouzen za válečné zločiny k trestu doživotního odnětí svobody ve vězení. To byl jediný v Chorvatsku za své zločiny odsouzený válečný zločinec. Takže komunisté a vyhnání- cha cha cha! Jsou naprosto stejní a ještě horší než nacisté!

lepabrena ( 23. května 2015 16:22 )

Sudetští Němci by Vítěznému Únoru nezabránili. Naopak se domnívám, že pokud by Únor 1948 přišel už v květnu 1945, nejenže by nebyli odsunuti, ale ani jejich zločinci potrestáni a z největší pravděpodobností by buď emigrovali do Argentiny i s veškerým majetkem a ostatní sudetští Němci by se stali členy KSČ, která by pro ně našla posty u policie a soudů. Proč jsem o tom přesvědčená? Protože prezident Zápotocký dal nejen milost, ale i finance a novou identitu veliteli zásahu v Lidicích Maxi Rostockovi, který osobně zmučil a okradl před zavražděním i lidického katolického kněze, takže Rostock pokojně dožil s penězi od Zápotockého v Západním Německu- a nebyl sám. Fašistických zločinců, kterým takto Zápotocký pomohl, bylo více. Tvrdí se, že Zápotocký sám byl stíhaný mezinárodním zatykačem pro svoji činnost v koncentračním táboře, kdy jako kápo mučil holandské vězně. To není jen česká specialita- v Jugoslávii například byl po Osvětimi druhý největší koncentrační tábor na světě- Jasenovac, ve kterém byly zavražděny statisíce vězňů. Tento tábor vedli chorvatští fašisté, kteří se nazývali ustašovci a jejich vězni bylo nechorvatské civilní obyvatelstvo- kromě Židů i Češi, žijící v Jugoslávii. Po válce zmizel velitel koncentráku v Argentině i se všemi dalšími válečnými zločinci a s penězi svých obětí, za které si v Argentině vybudovali další existenci.

Zobrazit celou diskusi