Lukáš Nečesaný není jediný: 7 justičních omylů v Česku

Dlouhé měsíce seděl ve vazbě za vraždu seniora v Doběticích, kterou nespáchal, a čekal na rozsudek, který ho měl poslat na mnoho let do vězení. Těsně před jeho vynesením se ale objevily nové důkazy, které ukázaly, že je muž nevinný. K odhalení skutečného pachatele Roberta T. pomohla DNA. Ta se dostala do registru až poté, co začal být stíhán za podvody. Když ji kriminalisté porovnali, ukázalo se, že se shoduje s tou, kterou měl zavražděný senior za nehty.

Jaroslava vězení velmi poznamenalo, zda dostane za své utrpení nějaké odškodné, zatím jasné není. „Podle mého názoru byla vazba důvodná. A i kdyby pak nebyl odsouzen, tak si myslím, že by odškodné nedostal,“ uvedla překvapivě soudkyně, která ho osvobodila.

Jaroslav Šípek byl odsouzen neprávem | Archiv Blesku

Život soukromého zemědělce Jana Šafránka se změnil v roce 1992, v době, kdy mu bylo 19 let. Policie v Hlinsku ho nejdříve obvinila ze znásilnění dívky (17), policie ze Žďáru nad Sázavou pak z přepadení další ženy. Soud ho nejdříve odsoudil na 3,5 roku za přepadení druhé ženy, odvolací soud pak rozsudek zrušil a odsoudil Šafránka na rok za znásilnění té první. Muž si odseděl deset měsíců. V roce 2006 byl policií zadržen skutečný pachatel odporného činu. Jak vyšlo najevo, důkaz o Šafránkově nevině, záznam o nálezu spermatu na oblečení znásilněné dívky, byl po celou dobu v policejním spisu. Nesmyslný rozsudek nad Šafránkem soud zrušil až v roce 2010.

„Zničilo mi to život. Vůbec nevím, proč ta dívka tenkrát obvinila mě, vůbec jsem ji neznal. Poprvé jsme se setkali až na policii,“ řekl Blesku s tím, že mu obvinění zničilo pověst a jeho maminku utrápilo k smrti. S českou justicí se proto soudí o 31 milionů korun.

Jan Šafránek (vlevo) se svým právníkem u Obvodního soudu pro Prahu 2 | Foto Blesk - Martin Hurda

Justiční omyly se ale netýkají jen vrahů a násilníků. Europoslankyně Věra Jourová seděla od 13. října 2006 do 16. listopadu 2006 ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Stíhání se týkalo údajného úplatku dva miliony korun od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. Korupce se však v jejím případě neprokázala a stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Politička pak vysoudila 2,7 milionu.

Vláda dnes večer na mimořádném jednání oficiálně schválila kandidaturu ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové (ANO) na eurokomisařku. | Blesk - Zbyněk Pecák

Očištění se dočkal až po devíti letech, z nich přitom dva roky strávil za mřížemi. Bývalý ředitel banky v Boskovicích Vladimír Konečný byl neprávem odsouzen za podvod na základě nejasných důkazů a nevěrohodných výpovědí.

Podle policie v dubnu 2004 jako ředitel banky údajně podepsal 11 směnek na 1,3 miliardy a tím banku vystavil nebezpečí, že peníze bude muset zaplatit. K tomu sice nedošlo, ale za údajný pokus byl muž odsouzen na čtyři roky nepodmíněně. „Cítil jsem strašné ponížení. Teď jsem spokojený a hrozně šťastný,“ řekl před dvěma lety České televizi poté, co ho soudy konečně očistily.

Vladimír Konečný byl nespravedlivě odsouzený za podvod | Reprofoto ČT

Dostal jedno z historicky nejvyšších odškodnění – 5,95 milionu korun, tato částka ale nemusí být konečná. Kurdský lékař s arménskými kořeny byl v 90. letech obviněn z mučení, přípravy trojnásobné vraždy, nedovoleného ozbrojování a podvodů v obchodní činnosti. Zatýkal ho Josef Opava z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který později sám skončil za mřížemi v kauze Berdychova gangu. Uzunoglu přesto strávil dva a půl roku ve vazbě.

Obvinění, která byla proti němu vznesena, se neprokázala, naopak se ukázalo, že klíčový svědek, který měl být Uzunoglem mučen je tajný agent a bývalý konfident STB. Lékař byl ale očištěn až po dlouhých 13 letech soudních sporů, odškodnění a potrestání viníků se ale domáhá dodnes.

Yekta Uzunoglu si odseděl dva a půl roku vězení | ČTK

Případ justiční vraždy Milady Horákové je jednoznačně nejděsivějším případem justičního omylu v českých dějinách, byť je jasné, že se ze strany soudu nejednalo o chybu, ale úmysl. 13 členů skupiny stanulo 31. května 1950 před soudem a bylo obviněno z toho, že z nenávisti k lidově demokratickému režimu připravovali protistátní puč, a to v žoldu špionážních služeb USA, Anglie, Francie a Jugoslávie. Milada Horáková, Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl byli odsouzeni k trestu smrti, další čtyři dostali doživotní tresty v těžkých žalářích a zbytek skupiny odešel od soudu s vysokými tresty.

Nezákonný rozsudek byl zrušen až 3. července 1968, kdy se politická situace uvolnila, plná rehabilitace však mohla proběhnout až v roce 1990. V roce 2008 byla poslední žijící prokurátorka procesu Ludmila Brožová-Polednová odsouzena k 6 letům vězení, v roce 2010 jí ale prezident Václav Klaus udělil milost.

1950: Milada Horáková se marně brání, žaluje ji Brožová Polednová. | Foto: K. Moravcová, ČTK, archiv Blesku

Lukáš Nečesaný (23) dostal trest 13 let vězení za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích v Podkrkonoší. Po brutálních úderech polenem do hlavy ji údajně oloupil o 10 000 korun. Mladík se ale k činu nikdy nepřiznal a rodiče za něj nepřestávali bojovat. O pomoc požádali ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, která proti rozhodnutí podala stížnost. Nejvyšší soud pak zrušil rozsudek pro nedostatek důkazů a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové, aby ji projednal znovu.

Jméno Lukáše Nečesaného proto zatím očištěno není a mladík je stále v případu obviněným. Pokud se ale neobjeví nové důkazy, lze předpokládat, že ho soud zprostí viny. „Soudy si zcela účelně vybraly ze spisu to, co se jim hodilo a bylo v neprospěch obžalovaného, a naopak přehlédly to, co bylo v jeho prospěch," uvedl předseda senátu Nejvyššího soudu Jan Bláha. Lukášův otec prohlásil, že bude za synovo utrpení požadovat vysoké odškodné.

Ve středu senát Nejvyššího soudu v Brně propustil Lukáše Nečesaného na svobodu | Foto: Martin Přibyl