9°C
Rodinu umlátili prkny kvůli zbytkům jídla! Děsivé svědectví z uprchlické lodi
Evropa řeší, co s přistěhovalci. Ovšem nejen těmi z Afriky, kteří tonou ve vodách Středozemního moře. Děsivé historky lidí, kteří přitom doufali v lepší zítřky, přicházejí i z Asie. Uprchlíci pocházejí nejen z válkou zmítané Sýrie, ale i z ještě větších dálek. Např. z Barmy a Bangladéše. A právě mezi ně se vydali západní novináři a narazili na to, jak se lidé v nuzných podmínkách zabíjejí kvůli kousku jídla.
Natěsnáni pod provizorními stany v indonéské provincii Aceh začínají barmští a bangladéšští uprchlíci vyprávět děsivé příběhy z lodí, na nichž je nechali v uplynulých týdnech svému osudu převaděči.
Pasažéři, z nichž někteří strávili na moři v katastrofálních podmínkách čtyři měsíce, mezi sebou o víkendu svedli boj o poslední zbytky jídla a vody. Podle různých výpovědí si střety vyžádaly možná až 100 mrtvých. „Jednu rodinu ostatní umlátili dřevěnými prkny z lodi, otce, matku i syna,“ vypověděl pětatřicetiletý Muhammad Amín. „Pak naházeli jejich těla do oceánu,“ citoval jej britský list The Daily Telegraph.
21letý Mahmúd Rafík z Barmy svaloval vinu za násilí na Bengálce, kteří údajně odmítali vydat zbývající jídlo ženám a dětem. „Začali nás tlouct. A sebrali jídlo,“ řekl. „Mnohé hodili přes palubu. Zaútočili na nás noži. Mě praštili dřevěným prknem přes hlavu a přes nohy,“ dodal. 23letý Bengálec Muhammad Abdur Ramín naopak násilnosti sváděl na druhou stranu. „Barmánci nám nedávají žádné potraviny, žádnou vodu, každodenně nás mučí,“ prohlásil.
Násilí vypuklo na plavidle s asi 700 lidmi v indonéských vodách, kde migranty zachránili místní rybáři. „Byli na moři čtyři měsíce, bez slušného jídla, bez ložního prádla, dehydratace jim přivodila duševní šok,“ popsal lékař Iqbal Foriza, který běžence ošetřoval. Mnozí z uprchlíků patří k muslimskému etniku Rohingyů, které je podle OSN jedním z nejvíce pronásledovaných národů světa. Rohingyové žijí v převážně buddhistické Barmě, kde jsou však považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství.
Proč Česko uprchlíky nechce
Právě obavy z přílivu muslimů jsou také jedním z důvodů, proč se česká veřejnost staví proti kvótám na přistěhovalce, které se snaží ustanovit Evropská komise. Jí sice nejde o Bengálce a Barmánce, situace mezi přistěhovalci z Afriky a Blízkého východu je však často podobně zoufalá – nedostatek jídla, ale i ubývající naděje…
Návrh na vytvoření kvót, kolik přistěhovalců by jednotlivé členské země EU měly přijímat, se však v Česku nesetkal s přílišným pochopením. Také řada členských zemí EU má podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka výhrady k návrhu Evropské komise na automatické rozmísťování uprchlíků po Evropě.
Evropská komise se snaží rozprostřít zátěž i na jiné státy než je především Itálie, čelící náporu migrantů. Česku podle rozdělovacího klíče připadá 525 uprchlíků. Podle Zaorálka by však přijímání uprchlíků mělo být dobrovolné. „Od toho se Evropská komise dost zásadně odchýlila a vytvořila systém automatický a obligatorní (závazný). Je řada členských zemí, které do této chvíle daly najevo, že to je něco, co jim dělá problém,“ upozorňuje Zaorálek. „Na druhé straně jde o to, abychom se na způsobu, kterým to děláme, dohodli. Není možné, aby to bylo takto nařízeno,“ dodal ministr.
Témata:
Související
Lži: "Mnozí z uprchlíků patří k muslimskému etniku Rohingů, které je podle OSN jedním z nejvíce pronásledovaných národů světa." A co takhle křesťani, Židé... Nejvíc pronásledovaní začínají být bílí pracující lidé. Buddhisti jsou mírumilovní, a vůbec se nedivím, že mají s nepřizpůsobivýma muslimama problém.