Rodičům nezbývá než děti z Norska unést: U pěstounů zapomínají i rodný jazyk

Autor: ČTK - 
18. 5. 2015
19:12

Únos jako jediné řešení! Přes 60 dětí bylo za posledních deset let uneseno z norských pěstounských domovů zpět ke svým biologickým rodičům či příbuzným ve východní Evropě. Uvedl to dnes norský tisk, který se jinak tématem odebírání dětí cizinců z problematických rodin norskou sociální službou zabývá jen zřídkakdy.

Jedním z hlavních důvodů, proč je norská sociální služba kritizována, je fakt, že odebrané děti jsou umísťovány k pěstounům, kteří hovoří výhradně norsky. Svou mateřštinu tak rychle ztrácejí. To je i případ českých bratrů Michalákových, kteří v ČR přitahují velkou mediální pozornost.

Největší norský deník Aftenposten dnes napsal, že „pod kontrolou norské sociální služby (myšleno zřejmě v náhradní péči) je 3000 dětí zahraničního původu“. Úřad může děti odebrat a umístit do náhradní péče v naléhavých případech, kupříkladu při podezření ze zneužívání či při neschopnosti rodiny postarat se o své potomky. Ve většině případů ale sociální služba poskytuje dětem a jejich rodinám pomoc formou poradenství, zabezpečení pečovatelské služby, finančních úlev či jinými způsoby.

V zahraničí nicméně nemá Barnevernet dobré jméno. Postupy úřadu vyvolávají ve východoevropských zemích doslova mediální bouři, píše v článku list Aftenposten. Barnevernet také způsobuje potíže v politických vztazích mezi Norskem a některými východoevropskými zeměmi, kde je úřad přirovnáván k nacistické organizaci Hitlerjugend a jeho zaměstnanci jsou označováni za zloděje či teroristy.

„Musíme přiznat, že mnohé konflikty, které v této sféře vznikají, mají více důvodů než jen kulturní rozdíly (mezi Norskem a ostatními zeměmi) a zkreslení informací,“ říká představitelka norské organizace Redd Barna (Zachraňte děti), právnička Sanne Hofman.

Jádrem problému je podle ní rodný jazyk. Východoevropské děti jsou umísťovány do „plně norských“ pěstounských rodin, kde ztrácejí schopnost domluvit se svou mateřštinou. Východoevropské země jsou přesvědčeny, že tím Norsko porušuje úmluvy OSN.

„Sociální služba Barnevernet nedělá dost, aby našla pěstounské domovy, které by odpovídaly jazyku, kultuře a náboženství odebraných dětí. Pokud není možné takový domov najít, je nutné to vynahradit výukou v rodném jazyce a dalšími opatřeními. Úmluva o právech dítěte OSN ukládá sociální službě brát na to ohledy, ale praxe je tomu velmi vzdálená,“ dodává Hofman.

Deník Aftenposten uvádí, že neexistují celostátní údaje o tom, kolik dětí zahraničního původu je umístěno do rodin, kde norština není prvním jazykem. V metropoli Oslu, které má velkou přistěhovaleckou komunitu, má podle listu Aftenposten 40 procent dětí umístěných do pěstounské péče přistěhovalecký původ. Pouze 20 procent pěstounských rodin, které hlavní město loni našlo, však bylo nenorských. Deník nicméně upozorňuje, že tato statistika nemusí být reprezentativní pro celou zemi.

„Právo dětí na pěstounskou péči, v níž si mohou uchovat své prostředí, je obsaženo v Úmluvě o právech dítěte OSN, kterou Norsko podepsalo,“ připomíná Slawomir Kowalski, který v Norsku působí jako polský konzul. Právě norská sociální služba Barnevernet je jediným složitým tématem v norsko-polských vztazích, konstatuje deník Aftenposten.

V Litvě se norský Barnevernet stal největším mediálním tématem letošního roku, tvrdí Aftenposten. „Litevci nechápou, proč není možné najít litevské pěstouny, ať už v Norsku nebo Litvě,“ říká norský velvyslanec v Litvě Dag Malmer Halvorsen.

Norský list poukazuje na příběh litevské matky, kterou označuje fiktivním jménem Dalia. Její dcera mluvila po odebrání u pěstounů i ve škole pouze norsky, až přestala litevsky zcela rozumět. „Poslední setkání s dcerou bylo složité. Mluvila jsem a ona nerozuměla. Ona mluvila a zase jsem nerozuměla já. Nakonec mi bylo jasné, že není jiné východisko než vzít dceru s sebou,“ prohlásila Dalia, která dceru od pěstounů unesla a teď s ní žije v malé obci na litevském pobřeží. „Norsko je velmi dobrá země, ale Barnevernet dobrý není,“ říká Dalia, která v této severské zemi pracovala jako uklízečka a norsky se nikdy nenaučila.

Deník Aftenposten připomíná, že o odebírání dětí v Norsku jednal také český parlament a že český premiér Bohuslav Sobotka požádal šéfku norské vlády Ernu Solberg o pomoc v případu odebrání dětí rodině Michalákových.

Bratry Michalákovy odebraly norské úřady českým rodičům v květnu 2011 kvůli podezření na násilí a zanedbávání. Rozhodnutí potvrdil soud. Chlapci vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách.

Doporučujeme
bre-burda ( 22. října 2015 16:44 )

Souhlasím! "Na hrubý pytel hrubá záplata" a nebo "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá". Právo očividně nefunguje, prosazuje se zvůle. Na zdlouhavé vyjednávání není čas, děti rostou. Odvézt domů.

petrmetr ( 22. května 2015 05:58 )

porosenko moc ji nevěřím stačí ty fotky co byly na internetu na wc ..fuj

abaron ( 19. května 2015 07:21 )

presne tak, chlapcom vymyli mozgy a o to celý čas šlo §§§

e.44 ( 19. května 2015 02:49 )

Pěstounskou péči v Norsku těm dětem může přát jenom sadista nebo ten, kdo nemá ani páru o tom jak to tam ve skutečnosti s odebranými dětmi chodí. Jakmile se dostanou do drápů Barnevernet, stává se z těch dětí zboží bez jakýchkoliv práv, jsou týrané, zneužívané,........dospělosti se dožívají psychicky narušené, mnohé se ani nedožijí, po vystřídání mnoha pěstounů zmizí beze stopy z evidence, třeba v bordelu pro úchyly nebo na náhradní díly pro bohaté, mnohé děti spáchají sebevraždu.....

e.44 ( 19. května 2015 02:42 )

Jo, jo, že je únos jediným řešením, to ví už dávno každý kdo se o zločineckou organizaci Barnevernet třeba jen trochu zajímá. Stejně tak je těm, co vědí, jasné, že všechno to divadlo, co kolem toho dělali naši politici, bylo jenom plané honění bodů

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud