9°C
Každý osmý Čech nemá na jídlo! Ale pořád jsme na tom prý lépe než Slováci, Poláci či Maďaři
Nejnovější čísla mluví jasně: každý osmý Čech se nejméně jedenkrát za rok potýkal s otázkou »jíst, či nejíst?«. A jelikož neměl peníze, jídlo si nekoupil anebo se v něm značně omezil…
Vyplývá to z nejnovější publikace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sdružující 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě. A Češi jsou v tomhle ohledu někde uprostřed. Na otázku, zda jim během roku chyběly peníze na jídlo, u nás odpovědělo kladně 12,7 % lidí. Je to ale méně než průměr ostatních zemí, kde to bylo 13,2 %.
Nutno říci, že jsme se oproti předchozímu zkoumání, kdy »ano« řeklo 15,2 %, trochu zlepšili. A Slováci, Poláci i Maďaři jsou na tom hůř než my. Na sousedy Němce a Rakušany jsme ale krátcí. A nejlépe jsou na tom Švýcaři – tam byl aspoň jednou o hladu až každý čtyřiadvacátý občan…
Názor ekonomky: Nůžky mezi boháči a chudáky
„Ten výsledek je trochu zavádějící. Otázka v přehledu OECD je položená tak, že by na ni »ano« mohl odpovědět i někdo velmi majetný, kdo si třeba před pár dny koupil luxusní automobil a teď nemá hotovost na jídlo. Jinak řečeno, řeší, likviditu (momentální schopnost platby– pozn. red.), nikoliv solventnost (schopnost splácet závazky v uvedených lhůtách – pozn. red.). Statistika by ale samozřejmě mohla vypovídat i o tom, že jsou u nás velké nůžky mezi bohatými a chudými. Pořád bych ale za lépe vypovídající považovala údaje o konkrétních příjmech a výdajích domácností,“ říká analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Slovo sociologa: Žijeme od výplaty k výplatě
„Výzkum neříká, že by lidé, kteří odpověděli »ano«, neměli co do úst. A číslo to také není překvapivě vysoké, když si uvědomíme, že tady máme domácnosti, které žijí od výplaty k výplatě či od důchodu k důchodu. A půl milionu je jich zatíženo exekucemi. Pak přijde nějaká velká složenka, rozbije se spotřebič a mají problém… Navíc nízkopříjmové domácnosti jsou ty, kam se koncentruje nejméně vhodné spotřebitelské chování. Dělají kroky, které by vzhledem ke svému příjmu neměli dělat – nakupují příliš mnoho, koupí si příliš drahý televizor. Pak se logicky na konci měsíce musejí omezovat i v jídle,“ říká sociolog a publicista Petr Hampl.
Jak je na tom průměrný Čech ve srovnání s dalšími vyspělými státy?
Příjem domácností
Česko: asi 36 500 korun měsíčně
Svět: asi 48 900 korun měsíčně
Pracovní vytížení
Česko: 1800 hodin ročně
Svět: 1765 hodin ročně
Středoškolské vzdělání (lidi od 24 do 64 let)
Česko: 92 %
Svět: 75 %
Střední délka života
Česko: 78 let
Svět: 80 let
Přátelé, na které je spolehnutí v nouzi
Česko: 87 % lidí věří, že je má
Svět: 89 % lidí věří, že je má
Ztracená generace
Mladí, kteří se nevzdělávají ani nepracují (15–24 let)
Česko: 17 %
Svět: 26 %
Práce přes čas
Česko: 7 % zaměstnanců
Svět: 9 % zaměstnanců
Životní prostředí (znečištění částicemi PM10 poškozujícími plíce)
Česko: 16,2 mikrogramu na m2
Svět: 20,1 mikrogramu na m2
Placená práce (lidi od 15 do 64 let)
Česko: 67 %
Svět: 65 %
Komunální odpad
Česko: 310 kg na osobu ročně
Svět: 530 kg na osobu ročně
Témata:
Související
Nebylo by od věci aby se vyžraný český prasata a prasnice, co prej jednou za rok nemaj na jídlo protože neuměj počítat a hospodařit, k Somálsku řádně přiblížili. Dalo by se na ně konečně koukat a začali by si vážit toho co maj.