Jerevan si připomněl genocidu Arménů. Dorazil Putin, Hollande a Škromach

„Nic nebude zapomenuto,“ prohlásil arménský prezident Serž Sargsjan u památníku obětem genocidy na pahorku Cicernakaberd.

„Skláním se před památkou obětí a říkám našim arménským přátelům, že nikdy nezapomeneme na neštěstí, které váš lid potkalo,“ prohlásil Hollande. Vybídl k normalizaci vztahů mezi Arménií a Tureckem, od něhož očekává kromě výrazů lítosti nad někdejší tragédií i „další důležitá slova“; Ankara totiž stále odmítá uznat někdejší masakry za genocidu neboli systematické ničení národnostní skupiny. Společný žal by podle francouzského prezidenta měl vést i k usmíření, k poučení mladých generací a společnému osudu obou zemí, které, ač sousedé, se dosud k sobě chovají jako země vzdálené.

„Pro masové vyvražďování lidí nemůže být omluvy,“ řekl Putin. Apeloval na světové společenství, aby nepřipustilo podobné tragédie, a to tím spíše, že v současnosti „opět zdvíhá hlavu fašismus, radikální nacionalisté a antisemité“. Těmito výrazy ruská propaganda často označuje přívržence prozápadní vlády v Kyjevě.

Papež nás urazil na cti, bouří se Turci. Vraždy Arménců přirovnal k nacistické genocidě

„Truchlíme dnes spolu s arménským lidem,“ uvedl Putin. Smuteční slavnosti se podle něj odehrávají i ve stovkách ruských měst a neúčastní se jich pouze příslušníci arménské diaspory, jichž v Rusku žijí tři miliony.

V arménské metropoli byli zastoupeni představitelé šesti desítek zemí světa. Českou republiku zastupoval místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Pietní slavnosti v hlavním městě mají dnes večer skončit pochodňovým průvodem.

Půldruhého milionu mrtvých, které si podle arménských odhadů vyžádaly masakry v letech 1915–23, ve čtvrtek svatořečila hlava arménské apoštolské církve.

Mezi 22 státy, které pro krveprolití používají mezinárodně sporné označení genocida, Spojené státy stejně jako Česká republika nejsou. Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek označil vyvražďování Arménů za „strašlivé krveprolití“, ale výrazu genocida se opět vyhnul.

Turecko připouští tehdejší masakry, ale odmítá výraz genocida a argumentuje, že v Anatolii se odehrávala občanská válka, jejíž následky znásobil hladomor. Oběťmi se podle turecké verze stalo           300 000 až 500 000 Arménů a stejný počet Turků.