Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Jak StB pátrala po zlatě: 27 cihel našla ve zdi kostela!

Autor: Zuzana Pšenicová - 
5. dubna 2015
07:20

Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty v Jindřišské ulici v Praze je tajuplný dodnes. Po většinu času je zamčený, a když žádáme o přístup zdejšího faráře Radvanského, nejeví ochotu nám pomoci. Naopak se tomu snaží zabránit. Jako by stále skrýval tajemství, které se v osmdesátých letech snažili odkrýt muži z StB.

Vše začalo v roce 1984 výpovědí jistého vězně, recidivisty Jana P. Ten přiznal při výslechu, že zná úkryt velkého množství zlata v jednom pražském kostele a že se to dozvěděl od jiného vězně, se kterým strávil eskortní cestu.

„Asi v roce 1976 jsem odjížděl s eskortou z Vinařic do Dýnovic, s přestávkou v eskortní cele na Pankráci. Na této cele, kde jsem se zdržel asi tři hodiny, jsem se spřátelil s odsouzeným z Valdické věznice, který přijel na Pankrác na léčení do vězeňské nemocnice…“ popisoval krátké setkání.

Nevěděl, jak se onen vězeň jmenoval, ale popsal ho jako asi šedesátiletého vyzáblého muže, který těžce dýchal a stěžoval si na nevyléčitelnou chorobu. Snad proto se Janu P. svěřil s velkým tajemstvím, které už sám nemohl odhalit.

„Vyprávěl mi, že na začátku druhé světové války žil v centru Starého Města v Praze hodinář a zlatník židovského původu. V době, kdy Němci zatýkali Židy, chodili za ním s tím, aby jim přetavil zlaté předměty, aby se zlato dalo lépe schovat. Později si také zlato u zlatníka nechávali… Tento zlatník vytušil, že bude také zatčen, a tak zlato s pomocí faráře zazdil v křesťanském kostele v Jindřišské ulici,“ vypověděl Jan P.

Pravda nebo...

Podle neznámého muže mělo jít o 27 zlatých cihel, které měly být uschovány v kostele asi šest metrů vlevo od vchodu do kostela. Tyto informace měl údajně přímo od faráře od sv. Jindřicha. Znal dokonce ulici, kde zlatník bydlel, a Janu P. nabízel, že mu nakreslí plánek. Ten to ovšem odmítl, protože se bál případných kontrol při jeho cestě do dalšího vězení.

Podle mého názoru mně historku o zlatu odsouzený sdělil proto, že jsem si stěžoval na svou neutěšenou finanční situaci. Řekl mi, že se z vězení už asi živý nedostane, a proto mi nabídl tuto možnost. Bral jsem to jako pohádku,“ řekl při výslechu.

Přesto na něj onen neznámý muž nepůsobil jako duševně nemocný člověk. Tuto historku údajně pak Jan P. vyprávěl jen jednomu člověku, dalšímu odsouzenému jistému inženýrovi V., který si sestrojil letoun s nímž chtěl přeletět do Rakouska, ovšem kvůli špatné navigaci se vrátil na české území a byl zatčen.

Nesnášenlivost

Po tomto výslechu se StB čile pustila do zkoumání případného úkrytu zlata. Pochybnosti vznikly už v zásadní věci – že by Židé ukládali svoje cennosti do katolického kostela se zdálo nepravděpodobné, protože mezi oběma církvemi za války panovala nesnášenlivost.

Hlavní svědek, který by mohl vypovídat, farář Václav Horák, byl tou dobou už po smrti, a přestože vypátrali totožnost onoho nemocného muže – byl jím Václav N. – už ho také vyslechnout nemohli.

Přesto bylo rozhodnuto a náčelníkem Kábou vydán rozkaz »provést prověření kostela u Jindřišské věže v Praze RADAREM za účelem upřesnění místa úkrytu zlata« (psáno nádhernou estébáckou češtinou). Průzkum radarem SIR 7 se uskutečnil 12. prosince v roce 1984. Za složky StB se ho účastnili tři lidé, za podnik Geoindustria jeden muž. S pečlivostí sobě vlastní soudruzi zaznamenali, že u toho ještě byl řidič z Geoindustrie.

„Průzkum byl započat v 10:15 hodin v prostoru vestibulu na obvodových zdech do výšky dvou metrů a celého prostoru podlahy. Zdi i podlaha jsou sestaveny povětšinou z pískovcových kvádrů o nestejných rozměrech,“ zapsali si průzkumníci do služebního záznamu.

Ve vestibulu nezjistili žádné anomálie. Jejich pozornost naopak vzbudil červený kámen s plastickým reliéfem za vchodovými dveřmi vpravo. Radar pod ním zaregistroval dva odrazy cizích těles v malé dutině. Ovšem kámen se zdál příliš těžký na to, aby za ním někdo něco ukrýval. Podle odhadu měl vážit asi tunu. Vpravo od vchodových dveří pak na schodišti do prostoru varhan byla objevena další tři podezřelá místa.

Záhada

Podezřelý byl například kámen, který na rozdíl od ostatních byl z opuky a obarvený na šedočerno. Kolem něj se nacházelo několik otvorů o průměru 5–77 mm z poměrně nedávné doby. Za pozornost stál i kámen označený číslem 3, který byl vsazen do maltové výplně podstatně silnější nežli v ostatním zdivu.

Už poklepem zjistili průzkumníci, že rezonuje dutěji než ostatní. Opravdovou záhadou ale zůstává to, že dokumenty StB v těchto místech a v této fázi pátrání končí. Jako by někdo odstranil závěry geologa a pracovníka Geoindustrie a také to, zda se pokračovalo v nějakém kopání nebo odstranění kamenů.

Nemluvě o tom, zda zlato bylo, či nebylo nalezeno. Můžeme se domnívat, že by pracovníci STB zůstali na polovině cesty? Anebo snad někdo další dokumenty odstranil? Záhada zůstává záhadou a vzhledem k nevstřícnosti nynějšího pana faráře se někdo těžko může pokusit o její rozluštění.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

ruudazvostravy ( 5. dubna 2015 14:06 )

No,gde bi asy to zlato mohlo bejt.Jedině,že ho má ten vipasenej Žit Rýttyg skovaný na Kanárech f madracy.

gabreta ( 5. dubna 2015 12:12 )

Paradox je, že pos.ranej bolševik dokázal zlato udržet a naopak rozšiřovat. Kam se po 89r. poděl, se můžete zeptat Tošovskýho a spol. Dneska jediný zlato co v republice je to, co mají lidi v hubě!

ernstthal. ( 5. dubna 2015 12:05 )

Tvoje debilita je tu za ta léta už známá.

mortis69 ( 5. dubna 2015 11:32 )

Zdechni-debilní klone Moje pravičácké názory tu za dlouháléta znají Ty jsi jen komoušský po.je.ba.ný HOVADO

mortis69 ( 5. dubna 2015 11:22 )

To jsem si teď vymyslel

Zobrazit celou diskusi