Jak probíhala schůzka Michalákové a Barnevernu: Vzali jí děti, ale vysvětlení se vyhýbají
Eva Michaláková přišla již před téměř čtyřmi lety o děti – odebrala jí je norská sociálka Barnevernet kvůli údajnému sexuálnímu zneužívání. Jenže celou kauzu provází neskutečné zákazy a příkazy, kterým nemůže nikdo uvěřit. V půlce ledna Eva Michaláková a její advokát Pavel Hasenkopf znovu vyjednávali se sociálkou.
Na otázky Evy Michalákové Barnevernet prostě nedokázal odpovědět – a člověk se pak ptá, jak tedy celá věc může vůbec probíhat, když takříkajíc pravá neví, co dělá levá. Rozhovor norské sociálky a matky dvou odebraných dětí tak trošku připomíná debatu s robotem. Nelogické odpovědi na zcela jednoduché otázky.
Pavel Hasenkopf, advokát Michalákové, dal na svůj Facebook část přepisu rozhovoru, který se uskutečnil 20. ledna. Člověku u něj zůstává rozum stát, posuďte sami.
BarneVernet: Musíte si stále pamatovat, že toto všechno bude rozhodnuto na tom novém procesu, který nás čeká.
Je to tak, že matka může nabídnout, ale soud rozhodne, co ano a co ne.
Eva: Stále bych ráda odpověď na otázku, co podle vašeho názoru stále ještě dělám špatně, co mám změnit?
BV: Musíme vycházet z toho, že v tomto případě platí právoplatné rozhodnutí soudu. Starost o děti se bude probírat v procesu. Aby se rozhodnutí mohlo změnit, musí se nově otevřít případ o vrácení odpovědnosti. Je na krajské komisi, aby uvážila, zda se vaše situace změnila.
Eva: Dobře. Ale stále ještě jsem nedostala odpověď na to, co je špatně.
BV: Chcete vědět, proč vaše schopnost starat se o vaše děti byla soudem považovaná za slabou? Jde o soudní rozhodnutí.
Pavel Hasekopf: Ale vy byste měli napomáhat matce a měli byste být kompetentní poradit jí, jak má změnit své chování ke svým dětem.
BV: Toto si myslím, že Barnevernet nemůže udělat. Podle našeho názoru jediné účelné je začít číst rozsudek. Vycházejte ze zákona o starostlivosti o děti, paragraf 416, kde se stále probírá schopnost rodiče postarat se o své děti. A dle vyjádření matky máme pochybnosti, že toto bylo učiněno z její strany.
Eva: Já bych ráda znala ty oblasti, ve kterých jsem podle vás špatná, oblasti, ve kterých se mám změnit.
BV: Na tyto otázky nejsme připraveni. A teď bychom se měli bavit…
Eva: Ale to je ta otázka, na kterou já bych nejvíce ráda znala odpověď.
BV: Rozumíme, ale bohužel, dneska na to odpověď nedostanete.
Hlavní otázkou pro naše advokáty je, jak se podmínky změnily, aby se tato věc mohla znovu řešit.
PH: Můžu se jen ujistit, jestli jsem to správně pochopil, vy nejste nyní připraveni odpovědět na otázku, co dělá paní Michaláková špatně a jak by měla změnit své chování?
Právník BV: My jsme to řekli, když jste opakovali, že jste stále nedostali odpověď na tu otázku. Toto je schůzka, kdy se rozebírá každá součást tohoto stavu. Není to schůzka, na které bude Barnevernet postaven ke zdi jen proto, že není ve stavu odpovědět na otázky, které tu jsou pokládané.
PH: Ale toto je základní věc, na kterou musíte umět odpovědět spatra.
Právník BV: Ne, to není naše povinnost. Mohlo by to být nebezpečné pro vývoj této schůzky.
PH: A můžeme naplánovat další schůzku, kde paní Michaláková položí tuto otázku?
Právník BV: Můžeme se všichni uklidnit? Nemusíme se hádat o to, na co zrovna teď nejsme schopni odpovědět…
PH: Mě překvapuje, že tak základní otázku, od které se odvíjí celý případ, Barnevernet není schopen zodpovědět. To je, jako kdybych já nevěděl, kolik je 1+1.
Právník BV: Já si nemyslím, že vám teď můžu pomoct víc, než jak vám pomáhám.
PH: Ne, to není otázka na vás. To je otázka na Barnevernet.
Právník BV: Ale já vám říkám, že na tuto otázku odpověď nedostanete. A jestli vám to nestačí, budete muset opustit tuto místnost.
PH: Přechází do angličtiny a ptá se přítomných úřednic Barnevernu, jestli může odpovědět jedna z nich.
(Úřednice i právník jsou zaskočení.)
Úřednice se odvolávají na advokáta.
BV: Buď budeme pokračovat v dalších bodech schůzky, a když ne, tak bude schůzka ukončena.
PH: Jak se můžeme dostat dál, když neznáme tak základní věc?
(Právník BV něco říká, chybí překlad.)
PH: To je totiž důkaz toho, že k odebrání dětí vůbec nikdy nemělo dojít!
BV: Máte-li nějaké otázky, musíme je dostat písemně.
(...)