10°C
Před napětím v Janově varuje petice, pod kterou se podepsalo 1600 místních starousedlíků. „Starousedlíci jsou na zdejší život zvyklí a vědí jak žít – ale ti noví ne,“ řekla v pořadu České televize 168 hodin jedna z romských obyvatelek Janova. „Žijeme v každodenním strachu, máme obavy o naše děti, všude se válejí injekční stříkačky. Pokud to počasí dovolí, tak se válejí kolem domů a my máme strach kolem nich i projít,“ píšou iniciátoři petice, která již putovala na Úřad vlády.
Janovem otřásly velké demonstrace v roce 2008. Sociálně vyloučená lokalita však stále řeší problematické soužití. Podle spolku Krušnohor, který na sídlišti vlastní či spravuje 1300 bytů, je situace ještě horší než v roce 2008. Tehdy se stal Janov terčem protiromských demonstrací. K pravicovým radikálům se připojily i stovky místních. Policisté měli plné ruce práce s výtržnostmi.
Šéf Krušnohoru: Hrozí malá občanská válka
Na sídlišti Janov dnes přitom žije kolem šesti tisíc obyvatel. Více než polovina patří mezi sociálně slabé a problémy jsou nejen mezi Romy a většinovou společností, ale i mezi Romy navzájem, upozornila ČT. „Romské rodiny jsme zvládali do deseti, patnácti procent. Dneska to je pětadvacet procent. Vzniklá petice měla usměrnit to, aby zde lidé nevyšli do ulic,“ řekl ČT organizátor podpisové akce František Ryba, ředitel bytového družstva Krušnohor. Varuje, že bez řešení současné sociální situace hrozí na sídlišti Janov malá občanská válka. „Jsou tady takové nálady, proto také vznikla celá ta petice,“ dodal.
„Samozřejmě vítáme každou aktivitu, která na problém upozorní. I my víme, že jde o problematickou lokalitu,“ řekla ČTK starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO). Upozornila na to, že v Janově funguje řada sociálních služeb, včetně preventistů kriminality. „Možnosti města jsou ale omezené. I proto sem opakovaně zveme ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou Tominovou. Opakovaně apelujeme na vyšší místa, aby se úřady i politici situací nejen v Janově, ale i dalších sociálně vyloučených lokalitách zabývali,“ doplnila Bláhová.
Šéf odboru vlády pro sociální začleňování Martin Šimáček ale řekl České televizi (ČT), že problémy na Janově nejsou tak kritické, jak tvrdí petice, a že podle některých obyvatel sídliště stojí za peticí i obchodní zájmy Krušnohoru. Na zlepšení situace v Janově se však podle Šimáčka z Úřadu vlády již pracuje. „Sídliště Janov má dlouhodobě problémy s bezpečností a pořádkem, lidí zde ubývá. Zároveň ale vidím řadu nastartovaných řešení v podpoře sociálních služeb, asistentů prevence kriminality. Rozhodně bych neřekl, že je nejvyšší čas udělat něco razantního, aby lidé nevyšli do ulic,“ řekl ČT.
V Česku přibývají ghetta
Část Janova se přitom mění na město duchů. Dva panelové domy už nechalo družstvo zakonzervovat. Škody na majetku tu šly do milionů korun. „Je naprosto běžné, že když se někdo odstěhuje, tak během hodiny, než dáme na dveře bytu mříže, z bytu zmizí kohoutky, vodoměry. Úplně nejhorší je, když třeba zbourají sádrové příčky, aby z nich vytáhli drátek o průměru 2,5 milimetru,“ řekl ČTK Ryba. V řadě bytů, odkud nájemníci odešli, zůstal nepořádek. Některé jsou částečně vypálené. Podobných míst je však v Česku více...
Jak upozorňuje úterní Aha!, v Česku je na 600 sociálně vyloučených lokalit, lidově ghett. Žije v nich na 200 tisíc lidí. Vláda si nechala vytvořit i mapu ghett jako součást Strategie romské integrace do roku 2020. Ghett neustále přibývá. „Takovým místem může být osamocený dům s několika rodinami, ubytovna či celé sídliště, ve kterém žijí různě situované domácnosti včetně sociálně slabých. Lokalita může být sevřena v okolní zástavbě, nebo se dokonce může jednat o vchod či několik bytů v jednom panelovém domě,“ řekl Aha! Václav Zeman z Úřadu vlády. Z rozpočtu státu jde na začleňování Romů zhruba 100 milionů ročně, Strategie počítá s navýšením o 15 milionů.
