Zpověď ženy, která žije v domě Olgy Hepnarové: Než zabila 8 lidí, zapálila barák rodičů

Sympatická stařenka si na požár domu, který se odehrál v roce 1970, dobře vzpomíná. „Bylo to 6. srpna a tehdy tady bydleli dva nájemníci, manželé, a vzadu spala sestra Olgy Eva. Pán v noci uviděl na protějším přístavku odraz ohně, vyběhl ven a zjistil, že přede dveřmi hoří. Naštěstí byla poblíž vanička s vodou, a tak se mu podařilo oheň uhasit,“ popisovala Věra Bydžovká. Opodál našel lahev od benzinu a nedohořelé noviny Večerní Praha.

O tom, kdo dům zapálil a proč, prý neměla dlouho ani tušení. Nevěděla to ani ve chvíli, kdy se ve vsi objevila kriminálka z Prahy. „Tehdy jsem pracovala na národním výboru, oni za mnou přišli, že se chtějí dostat dovnitř. Šla jsem s nimi. Prohledávali kapsy kabátů na věšáku, odhrnovali koberec, pak ještě šli na půdu, sahali za všechny trámy. Prý hledali i drogy,“ líčila Blesku nynější majitelka domu.

Dům koupili na splátky

Václav a Věra Bydžovští koupili dům od Hepnarových v roce 1974, rok po hrůzném činu jejich dcery. „Manžel učil na místní škole, kde jsme bydleli. Pak se ale rozhodlo, že se škola předělá na kulturák, a my se museli stěhovat. Nebylo kam, ale naštěstí přišla tahle nabídka. Hepnarovi se baráku, který kdysi zdědili, chtěli zbavit. Koupili jsme ho na dvě splátky,“ vyprávěla reportérům Blesku usměvavá paní.

Je vůbec možné v domě, kde masová vražedkyně Hepnarová trávila jako dítě každé prázdniny, který možná i milovala a který její rukou málem shořel, v klidu žít? „Když jsme ho kupovali, tak nám to ani nepřišlo. Prostě jsme s manželem neměli kam jít a nic jiného nám nezbylo. Je to ale můj domov, mám to tady moc ráda a nikdy bych odtud neodešla,“ tvrdí Věra Bydžovská.

Šílená vražedkyně Hepnarová zabila 8 lidí: Fotky, které až doteď nespatřily světlo světa

Na pachatele požáru přivedla kriminalisty lahev s benzinem nalezená na místě činu, na které byla viněta s adresou lékárny na pražské Národní třídě. Hepnarová přiznala, že oheň založila z nenávisti k otci i proto, že kvůli hospodářské usedlosti se její rodiče často hádali. O tom, že uvnitř domu spí kromě nájemníků i její sestra, žhářka vůbec nevěděla.

Chladnokrevně připravený zločin

Olga Hepnarová zcela promyšleně a chladnokrevně 10. července 1973 (ve svých 22 letech) zmasakrovala na tramvajové zastávce nedaleko Strossmayerova náměstí v Praze dav lidí. Vyučená knihařka nasedla do nákladního auta a přesně ve 13:45 hod. se rozjela přímo do nich. Výsledkem bylo osm mrtvých, šest těžce a šest lehce zraněných. Masová vražedkyně svého činu nikdy nelitovala. Dostala trest smrti a 12. března 1975 ji oběsili. Cestou k šibenici škrábala, kousala a prosila o život.

Výpověď Olgy Hepnarové při výslechu na policii šokovala, když prohlásila:

• „Mám-li se stručně vyjádřit k mým jasně definovaným konkrétním úmyslům při této nehodě, odpovídám, že jsem chtěla zavinit smrt více lidí použitím dopravního prostředku.“
• „Jinak již nemám, co zásadního bych dodala. Pouze bych chtěla říct, že toho, co se dnes tam na ulici stalo, nijak nelituji.“
• „Neměla jsem v úmyslu zabít tyto konkrétní lidi, bylo mně jedno, o koho půjde. Jednalo se mi především o naplnění principu.“

Olgu Hepnarovou 6. dubna 1974 seznal Městský soud v Praze vinnou z trestného činu vraždy a vynesl rozsudek trestu smrti. Ten potvrdil Nejvyšší soud ČSR a poté i Nejvyšší soud ČSSR. Ten sice její jednání překvalifikoval z vraždy na obecné ohrožení, ale trest smrti ponechal. Rozsudek musel potvrdit také Lubomír Štrougal, který dlouho otálel, protože se poprava měla odehrát během Roku ženy. Žádost o milost, kterou podala její matka, byla zamítnuta. Během procesu se vzhledem k době spáchání vyskytovaly i spekulace o politickém motivu činu a byla i velká snaha jej nalézt, ale nic nenasvědčuje tomu, že by nějaký politický motiv existoval.

Poprava šílené vražedkyně proběhla v suterénu věznice v Praze na Pankráci. Kromě předsedy soudního senátu a prokurátora byl přítomen i ředitel věznice a lékař. Ten prohlásil, že odsouzená není těhotná. Hepnarové přečetli část rozsudku s tím, že milost byla zamítnuta. Ve vedlejší místnosti jí pomocníci kata nasadili oprátku připevněnou na kovové trubce ve zdi a popravčí otevřel poklop, na kterém stála. Oprátka jí zlomila vaz. Byla okamžitě mrtvá.

VÝZVA ČTENÁŘŮM

Jste pamětníky kauzy Hepnarová, máte nějaké fotografie či další informace, které by se týkaly případu? Znali jste rodinu vražedkyně, její oběti či pozůstalé? Pokud ano, pište na tip@blesk.cz či volejte na telefon 724 249 000.