7°C
StB hledala nacistické zlato v Česku! Dokumenty z trezoru odhalily tajnou akci Kostel
Málokterá akce Státní bezpečnosti byla připravena s takovou důkladností a organizační dokonalostí jako akce Kostel v roce 1983. Z policejního spisu, který má Blesk k dispozici, vyplývá, že chrám svaté Zdislavy, patřící řádu dominikánů, i blízký zámek Lemberk byly prohledány takřka do základů.
Možná že za akci Kostel »může« tehdejší administrátor dominikánské farnosti Zdeněk Fleiberg. Někdy na podzim roku 1976 přemluvil dva farníky – Jaroslava Š. a Libora S. – k tomu, aby potají začali v kryptě kostela sv. Vavřince kopat.
Co mají hledat, jim neřekl, ale zavázal je přísahou k mlčení. Nicméně někdo z těch dvou se kdesi podřekl a Státní bezpečnost je začala sledovat.
O tom, že Němci před svým ústupem ukryli v podzemí kostela v Jablonném v Podještědí svůj archiv a zlatý poklad, který prý patřil žebravým dominikánům, se v kraji hovořilo jako o hotové věci.
První krok
Státní bezpečnost uložila svému spolupracovníkovi (krycí jméno ZITA) na kulturním odboru ONV v České Lípě, aby zjistil, zda pod kostelem skutečně katakomby jsou.
Povolaný expert z Prahy, Ing. František S. přijel, aby – to byl oficiální důvod jeho cesty – odhalil příčiny vzniku a šíření prasklin ve zdech kostela sv. Vavřince. Potvrdil přitom, že asi osm metrů v jeho podzemí jsou dosud neznámé prostory velkých rozměrů.
Podle svazku 21 363 ve stejné době spolupracovník StB ZITA zjistil, že „… administrátor Fleiberg se stýká s odsunutými sudetskými Němci, přijímá je u sebe a umožňuje jim i prohlídku kostela. Při jedné z nich ZITA uviděl, jak návštěvník z Německa proklepává zeď v ambitu kostela.“ StB využila závěrů Ing. Františka S. a pod záminkou nutných oprav kostel uzavřela, zapečetila a začala chystat svůj zákrok.
Druhý krok
Akce byla naplánována do nejmenších detailů. Stála 35 000 korun, ze kterých bylo hrazeno čtrnáctidenní ubytování třiceti policistů v nedalekém motorestu Černá louže v Rynolticích (18 korun na den a osobu) a celodenní stravné (32 korun na osobu).
K použití byly připraveny dýchací přístroje, zajištěna horolezecká lana, spousta krumpáčů a lopat a mnoho dalšího nářadí, včetně kompresoru a vodních čerpadel. Policisté obsadili kostel sv. Vavřince 17. listopadu 1983 a začali v kryptě, kde byly uloženy ostatky sv. Zdislavy, kopat.
První písemná zpráva ve svazku, z něhož čerpáme, je z téhož dne a říká: „Práce započaly pod schodištěm vedoucím do spodních prostorů – krypta Zdislavy. Byl proveden průraz zdiva pod ní, kde byla zjištěna klenutá místnost s výdřevou a množství suti.“
Kopání, kopání
StB kopala nejen v kostele, ale i v konírně nedalekého zámku Lemberk. Opírala se při svém pátrání o informace »přátel z NDR«, partnerské východoněmecké organizace Stasi. Ta potvrdila, že v archivech gestapa jsou záznamy o akci Emilia, v jejímž průběhu měly být v podzemí kostela sv. Vavřince i v zámecké konírně ukryty písemnosti a cennosti.
Policie použila i podzemní radary a metodu geofyzikálního měření – odporového a magnetického profilování terénu. Zapojila do něho odborníky z Geoindustrie – Uranových dolů, kteří své závěry shrnuli takto: „Nebyly zjištěny anomálie, které by bylo možné vyložit jinak než jako postupné zatlumení signálu v hornině.“
Policisté se mezitím prokopali do míst vytipovaných jako možné katakomby, do hloubky devíti metrů, ale bez výsledku. Zásadní pochybnosti o celé akci Kostel vyjádřil už 9. prosince 1983 v dopise prvnímu náměstkovi ministra vnitra Jánu Kováčovi tehdejší šéf XIV. správy SNB, plukovník Zdeněk Němec. „Doporučuji okamžitě zastavit veškeré výkopové práce a přehodnotit získané operativní materiály a výsledky prováděných opatření.“
K tomu došlo 16. prosince a členům skupiny, která v kostele sv. Vavřince pracovala, bylo uloženo „...zapečetit katakomby kostela a jeho prostor připravit k předání místnímu administrátorovi ke konání vánočních bohoslužeb“.
A co dnes?
Baziliku sv. Vavřince a sv. Zdislavy spravuje řád bratří kazatelů (dominikáni). Její rektor Pavel Mayer (52) o akci StB Kostel samozřejmě ví, ale je k ní velmi skeptický. „Nikdo neví, že by se tu něco našlo, a nic nepotvrzuje nějaké úkryty.“
Připouští, že jeho řád s pomocí příznivců zkoumal podzemí, o kterém se tradovalo, že má dostupné jen první patro, zatímco dvě druhá přístupná nejsou.
„Ale našlo se jen několik dutin, které nejsou propojeny a jejichž přesný účel není znám,“ řekl rektor Mayer Blesku. Podle něj je důležité, že hrob světice Zdislavy mají lidé v úctě, navštěvují ho a prosí o přímluvu.
„Letos uplyne dvacet let od svatořečení paní Zdislavy, věrné manželky, milující matky a patronky rodin, a my si to samozřejmě připomeneme. Pro nás je její kostel a bazilika svatým místem.“
Americká stopa
V letech 1969–70 v Jablonném v Podještědí jakási soukromá filmová společnost z USA natáčela v klášteře dominikánů a v kostele film.
Ve filmovém štábu bylo kolem dvou stovek lidí, kteří tam pracovali asi deset dní. Film prý nikdo nikdy neviděl a zmíněná společnost dávno zanikla.
Témata:
Související
Už sme z toho všetci posraní, že si v Amerike. A po zotmení sa bojíš vykuknúť v tom Bronxe na ulicu, aby ťa neodbachol prvý dilino, ktorý má slobodnú voľbu držať zbraň.