9°C
Velká čtyřka v Minsku: O Ukrajině jedná Merkel, Hollande, Putin a Porošenko
Do Minsku už přiletěli všichni čtyři účastníci dnešního summitu věnovaného konfliktu na východě Ukrajiny. Dospět k dohodě o urovnání ukrajinské krize se budou snažit německá kancléřka Angela Merkel a prezidenti Ukrajiny Petro Porošenko, Ruska Vladimir Putin a Francie François Hollande.
Podle ruské televize do Paláce nezávislosti v centru běloruské metropole vpodvečer dorazil nejprve Porošenko, po něm společně v jednom voze z letiště Merkelová a Hollande a jako poslední Putin. Západoevropští státníci údajně ještě před vlastním summitem chtěli hovořit s ukrajinským prezidentem.
Souběžně v Minsku dnes zasedá takzvaná kontaktní skupina pro urovnání ukrajinské krize, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov, zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo a jako prostředník švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.
Reportér ruské televize informoval o spekulacích, podle nichž je připraven návrh zastavit na východní Ukrajině od pátku palbu; v sobotu by pak mělo začít stahování těžké vojenské techniky z obou stran linie oddělující ukrajinské vládní jednotky a povstalecké oddíly. Oficiální zdroje ale nic podobného nepotvrdily.
Porošenko po příletu do Minsku varoval, že konflikt s proruskými separatisty se "vymkne kontrole", pokud se nepodaří dosáhnout příměří a "vydat se cestou uvolnění situace".
Schůzka v běloruské metropoli má být vyvrcholením týdne intenzivního diplomatického úsilí dospět k mírové dohodě. Naději oživil minulý týden nový mírový plán Merkelové a Hollandea, který víceméně přivítali Kyjev, Moskva i proruští povstalci.
Organizace minského summitu je zatím nejasná: organizátoři prý mají připraveny prostory pro jednání v úzkém kruhu, tedy jen čtyř státníků, ale také velký sál pro rozšířené rozhovory za účasti poradců a dalšího doprovodu kancléřky a tří prezidentů.
Nejrůznější zdroje se před schůzkou shodovaly, že přetrvává řada sporných bodů. Patří k nim údajně zejména požadavek ukrajinské vlády nastolit kontrolu nad hranicí s Ruskem v úseku ovládaném separatisty. Kyjev je přesvědčen, že tudy dostávají rebelové vojenskou podporu, a to nejen zbraně, ale i vojáky, byť to Moskva stále popírá.
Žádné podrobnosti německo-francouzské iniciativy, o které Merkelová a Hollande jednali v minulých dnech v Kyjevě i v Moskvě, oficiálně oznámeny nebyly. Předpokládá se však, že se týká i bezodkladného příměří, dalších výměn zajatců a stažení těžkých zbraní z demilitarizovaného pásma. Dalšími problematickými body jsou stažení ruských jednotek, míra autonomie povstaleckých oblastí a stanovení demarkační linie, protože rebelové si chtějí ponechat územní zisky, jichž dosáhli v poslední době, což se nelíbí Kyjevu.
Témata:
Související
Napodobují jednání v Mnichově. Chtějí uchlácholit Putina, jenže ten chce po vzoru Hitlera rozpoutat válku. Hitler chtěl být pánem světa a nelíbilo se mu rozdělení světa po 1.svět.válce versailským mírem, Putin se nechal slyšet, že se mu nelíbí současné rozdělení světa. Dějiny se opakují.