Baťovi potomci z Jižní Ameriky chtěli miliony za zabavenou vilu: Soud to zamítl
Pět potomků českého podnikatele Jana Antonína Bati se soudí s Českem. Chtějí 56 milionů za funkcionalistickou vilu a pozemek, který stát zabavil v roce 1947 kvůli údajné spolupráci s nacisty. O 60 let později soud Baťovo jméno očistil. Podle advokáta tak není o nároku na odškodnění pochyb. Soud však dnes žalobu zamítl.
Advokátka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Blanka Petrlíková naopak u procesu tvrdila, že žalobci v procesu postupovali podle již neplatných právních norem, a tak rodina nemá na peníze nárok. Potomci podle ní rovněž obcházejí restituční zákony.
"Soud má za to, že žaloba je pokusem o obcházení zákona," uvedla soudkyně Otília Hrehová. Podle soudkyně restituční zákony nešly před rok 1948, a protože je potřeba respektovat vůli zákonodárců, nelze potomkům Bati nárok přiznat. Stát obuvníkovi vilu vzal o rok dříve.
Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.
Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. V roce 2007 se Baťa dočkal rehabilitace, na jejímž základě podali jeho potomci žalobu o odškodné za znárodněný majetek.
Z archivů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.
Baťa ještě za svého života vedl soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati.
Máš to popletený - každý si myslí, že si tady nahrabe, i když nemá nárok -