Baťovi potomci z Jižní Ameriky chtěli miliony za zabavenou vilu: Soud to zamítl

Advokátka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Blanka Petrlíková naopak u procesu tvrdila, že žalobci v procesu postupovali podle již neplatných právních norem, a tak rodina nemá na peníze nárok. Potomci podle ní rovněž obcházejí restituční zákony.

"Soud má za to, že žaloba je pokusem o obcházení zákona," uvedla soudkyně Otília Hrehová. Podle soudkyně restituční zákony nešly před rok 1948, a protože je potřeba respektovat vůli zákonodárců, nelze potomkům Bati nárok přiznat. Stát obuvníkovi vilu vzal o rok dříve.

100 největších českých osobností, příběhů a vlastností, které dělají Česko Českem! Na co můžeme být hrdi a na co ne?

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. V roce 2007 se Baťa dočkal rehabilitace, na jejímž základě podali jeho potomci žalobu o odškodné za znárodněný majetek.

Z archivů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.

Baťa ještě za svého života vedl soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati.