Levicoví populisté vyhráli v Řecku: Slibují minimální mzdu 21 tisíc a třinácté důchody!

„Řecko opouští katastrofální úsporná opatření, nechává za sebou strach a autokracii, nechává za sebou pět let ponížení a bolesti,“ prohlásil po vítězství v parlamentních volbách předseda strany Alexis Tsipras, který v Athénách slavil spolu se členy strany i voliči.

A byla z toho velká sláva. Voliči strany SYRIZA se přitom rekrutují hlavně z lidí, kteří jsou již unaveni z úsporných opatření a na které ekonomické problémy doléhají nejvíce. SYRIZA jim slibuje změny k lepšímu. A více peněz, včetně nové výše minimální mzdy a třináctých důchodů.

SYRIZA přitom usiluje o změnu smluv s mezinárodními věřiteli. Chce s nimi vyjednat řadu úlev, odpouštění dluhů. Následovat prý bude „radikální změna“, která zemi vyvede ze začarovaného kruhu šetření. Řecko podle Tsiprase přinese naději celé Evropě.

Vítězství krajní levice v Řecku zvýší v EU ekonomickou nejistotu, varoval britský premiér

Hledají koaličního partnera

Po sečtení téměř všech hlasovacích lístků získala přitom SYRIZA 36,3% hlasů a se zákonným bonusem 50 křesel pro vítěze má v parlamentu 149 ze 300 poslanců. Předčila tak dosavadní vládní stranu Nová demokracie (27,8 %) a s přehledem i krajně pravicový Zlatý úsvit (6,4%).

Levicová SYRIZA však nezískala absolutní většinu a nejspíš bude muset hledat koaliční spojence. Tím se může stát jedna ze dvou malých stran, a to středolevá proevropská strana Potami (Řeka) nebo nacionalistická strana Nezávislí Řekové (ANEL).

Lídr strany Potami (Řeka) řekl, že je připraven podporovat vládu vítězné formace, ale podle Reuters současně naznačil, že nechce vstoupit do formální koalice. „Potami je zde. Řekneme ano u věcí, na kterých se shodneme, ale řekneme ne, když by to mělo uvést zemi do rizika,“ uvedl podle agentury Stavros Theodorakis. Právě v domlouvání případné koalice tkví, nakolik se straně SYRIZA podaří prosadit štědré předvolební sliby.

Analytik: Řecko se opět může přiblížit bankrotu!

Vítězství strany SYRIZA však bude podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka znamenat z ekonomického pohledu zhoršení. Země by se mohla opět přiblížit k bankrotu. „Dalším krokem by mohlo být vystoupení z eurozóny i samotné EU. U Řecka by se navíc mohly inspirovat další členské státy, které mají výhrady k úsporné politice EU diktované Německem,“ řekl ČTK.

Řecko se na pokraji státního bankrotu ocitlo v květnu 2010. Muselo požádat Evropskou unii a MMF o finanční pomoc a dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně.