Jsem synem sériového vraha! Exkluzivní rozhovor s autorem amerického bestselleru

Tvrdíte o sobě, že jste synem nejtajemnějšího vraha USA, který zabil desítky lidí. Jak se vám s tímto vědomím žije?

„Nejsem zodpovědný za jeho chování. Moje kniha, celý příběh v ní, je vlastně výzkumná studie o »vlastnostech vrozených a získaných« a to jak těch Zodiaka, tak mých. Nevěřím tomu, že se můj otec narodil se speciálním »vraždícím genem«, tedy že byl »predátorem«; jsem naopak přesvědčen, že to, co v něm probudilo vztek a potažmo i vraždící zrůdu Zodiaka, byla jeho výchova, nebo spíše její nedostatek. Nevěřím na nějakou genetickou zátěž.“

Dal vám někdo z vašeho okolí, známých nebo přátel najevo, že si vás kvůli otci méně váží? Nesete na sobě »prokletí rodu«?

„Všichni mí přátelé a celá rodina věděli, že hledám své biologické kořeny. Znají mě už dlouho a vědí, kdo jsem, vědí, že jsem pořád ten samý chlap, co si už dříve získal jejich respekt a sympatie. Život není pohádka a svět není perfektní místo. Je na něm dobro stejně jako zlo. Ale co je nejdůležitější – to, že jsem publikoval svá zjištění, ukončilo můj vztah s mojí biologickou matkou. Pravda, kterou mi nechtěla říct, příběh jejího života s mým otcem, který se rozhodla navždy skrývat, se diametrálně liší od životního příběhu ženy, kterou se později stala, manželky oslavovaného detektiva. Z toho, že chci ve své knize vyjevit pravdu, nebyla nadšená.“

Dvanáct let jste pátral po svém biologickém otci – Zodiakovi. Kolik lidí jste oslovil a co vás zajímalo nejvíc?

„Mluvil jsem se se stovkami, ne-li tisíci lidí. Od vydání knihy se počet ještě rozrostl – o svém příběhu a svých odhaleních přednáším i stovkám lidí najednou. Na začátku byla moje motivace jasná – jednoduše najít svého otce, poděkovat mu za to, že mě přinesl k nové rodině, aby mě mohla adoptovat. To jsem ještě nevěděl, jak krutě mě opustil. Chtěl jsem, aby věděl, že jsem úspěšný v práci a mám rodinu. Chtěl jsem mu představit svého syna, jeho vnuka, Zacha. Chtěl jsem mu nabídnout odpuštění, které možná hledal, a sejmout z něj břemeno viny, jež na něm od té doby, co mě opustil, leželo.“

Nakolik poznamenala skutečnost, že vás vlastní otec - pozdější vrah Zodiac – odložil jako nemluvně v cizím domě, váš život?

„Pořád nejsem schopen pochopit či přijmout, jak může otec opustit své dítě. Nemohu pochopit, jak může lidská bytost položit své jediné dítě na schodiště, odejít a ani se neohlédnout. Můj otec mě nechal v té budově proto, aby mohl dál prchat před zákonem spolu s mojí matkou. Nikdy to nepochopím a nikdy to pro mě nebude O.K., přestože si myslím, že je to ta nejlepší věc, jaká se mi mohla stát. Ale bolí mě to. A asi navždy bude.“

Tati, beru si masového vraha! Dívka se rozhodla vdát za Charlese Mansona

Adoptivní rodina vám dala lásku, perspektivu a životní směr. Na co z doby svého dospívání vzpomínáte nejvíc a nejraději?

„To, že mě Stewartovi adoptovali a že jsem vyrůstal v milující rodině, bylo doslova požehnání. Nijak neskrývali, že jsem adoptovaný, a mezi svými dětmi a mnou nedělali rozdíl. Patřili jsme do střední třídy a dostali všechny příležitosti vyrůst v úspěšné lidi, počínaje vzděláním nebo mimoškolními aktivitami jako sport nebo umění. Když jsem byl starší, zapojoval jsem se do různých společenských nebo charitativních akcí, které náš kostel organizoval, což mi pomohlo rozvinout sociální vazby, a vnímám to jako dobrou přípravu pro »opravdový« dospělý život.“

Děti obvykle milují své babičky a dědečky. Co vy?

„Nejvíc jsem asi miloval svého dědečka z otcovy strany, Josepha Boona Stewarta. Nahlížel na mě jako na dárek, který se rodině dostal, a byl na mě velmi pyšný. Naučil mě lovit i rybařit, radil mi, jak se chovat k dívkám, a obecně mi byl vzorem v tom, jak vypadá milující manžel a otec. Nejraději vzpomínám na to, jak jsme brzy ráno vstávali a chodili na ryby, jak jsme k nim jezdili už den před Vánoci a zdobili společně stromeček, jak nám babička vařila kafe a nabízela vánoční cukroví a jak jsme u toho poslouchali staré písničky – Andy Williamse, Binga Crosbyho nebo Elvise Presleyho. Ty nahrávky mám dodnes.“

Jak si vysvětlujete fakt, že váš biologický otec – Zodiac – byl silně věřící, a přesto vraždil?

„Otec mého otce byl velice zbožný. Byl zničený chováním své ženy, která mu byla nevěrná, proto požádal o rozvod a souhlasil s předáním mého otce do péče matky s tím, že má právo jej navštěvovat pouze přes letní prázdniny. Později toho nesmírně litoval a považoval za svou největší chybu, že dopustil, aby mého otce vychovávala matka, která často dávala přednost světským potěšením před morální zodpovědností. Věřím, že kdyby měl můj dědeček mého otce v péči, otec by se nikdy nestal sériovým vrahem.“

Jak jste na tom s vírou v Boha vy?

„Moje pátrání během posledních více než dvanácti let mou víru v Boha jen posílilo. Ačkoli jsem objevil, že jsem se narodil coby nechtěný »bastard« zlému otci, věřím, že v Božím plánu bylo, abych vyrostl ve věřící domácnosti. Tak jsem byl dostatečně posílen, abych mohl uplatnit touhu po nalezení své vlastní identity a hledat ve svém životě pravdu. Věřím, že – kromě pomoci rodinám Zodiakových obětí nalézt usmíření – poskytuje můj příběh naději dalším adoptovaným nebo i opuštěným a zneužívaným dětem, které stojí tváří v tvář existenci plné beznaděje, a ukazuje jim, že hledání Božího záměru v jejich životech jim může přinést mír a naději, že i nechtěné děti jsou milovány Bohem.“

Zodiac svedl vaši biologickou matku Jude v jejích třinácti letech, poté, co jí ukázal katedrálu Milosti Boží v San Francisku, kde – jak tvrdil – hrál na varhany. Myslíte, že měl tuto scénu připravenou?

„Nevěřím, že by můj otec vůbec věděl, co je to opravdová láska. Byl takový narcis, že vůbec neměl kapacitu milovat kohokoli jiného kromě sebe. Soudím, že otec byl mou matkou poblázněný. Přitahovala ho. Ale nic v mém pátrání a objevech nikdy nenasvědčovalo tomu, že by ji opravdu miloval v tom nesobeckém smyslu slova.“

Další florentské monstrum: Vrah znásilnil ženu a „ukřižovanou“ ji pověsil z mostu!

Zodiac zabíjel pro to, aby měl ve svém posmrtném životě otroky. Čím víc, tím líp, tvrdil. Myslíte si na základě vašeho pátrání, že opravdu věřil v posmrtný život?

„Jako syn křesťanského otce nejspíše věřil v posmrtný život, ale rozhodl se pohrdat vším, co mělo něco společného s učením a vírou otce a jeho Boha. Nebo možná odmítl víru svého otce v posmrtný život jako součást své rebelie. Nemám žádnou možnost to ověřit, ale myslím, že jeho prohlášení o sbírce otroků pro posmrtný život mělo být jen senzací pro média.“

Nedá se Zodiakovo vražedné šílenství srovnávat s nějakou formou náboženské posedlosti?

„Nejsem si jistý, zda byl otec nábožensky posedlý. Mohu s jistotou říci, že si četl a studoval věci týkající se náboženství a okultismu. Byl posedlý literaturou a spousta ze starožitností, se kterými obchodoval, byla první vydání náboženských knih, tudíž měl široké znalosti vývoje organizované víry. Rovněž se přátelil se zakladatelem Církve Satanovy Antonem LaVeyem, tudíž byl zběhlý v „satanistických“ věcech, které byly v drsném rozporu s náboženstvím jeho otce a křesťanstvím vůbec. Rovněž věřím, že jeho posedlost organizacemi jako Hellfire Club posilovala jeho některé záměry.“

Pokud připustíme, že Zodiac byl skutečně věřící, neobešel se bez zpovědi. Pokusil jste se najít duchovního, který mu tuto službu mohl poskytnout?

„Ačkoli policejní záznam o jeho zatčení v New Orleansu uvádí, že můj otec byl zatčený na faře patřící ke katedrále Saint Louis, kde se pravděpodobně zpovídal knězi ze svých hříchů, myslím (ale stále doufám, že se v tomto mýlím), že tou dobou se otec stal vrahem Zodiakem, který postrádal jakékoli svědomí, že jeho duše byla již zastíněna zlem a že by se nikdy nezpovídal ze Zodiakových zločinů, protože jeho duše nebyla schopná cítit vinu nebo výčitky svědomí.“

Sanfranciská policie uzavřela případ Zodiac jako objasněný 6. dubna 2004. Vy soudíte, že tomu tak není. Co vás v tom utvrzuje?

„Mohu s radostí prohlásit, že případ Zodiac je znovu oficiálně otevřen! Letos třetího září jsem se úplně poprvé sešel s inspektorem pro nevyšetřené kriminální případy nad případem Zodiac. A teprve před několika dny – 3. prosince tohoto roku – jsem se s ním znovu setkal v San Francisku, a protože je případ Zodiac otevřen skutečně »oficiálně «, nejsem oprávněn hovořit o podrobnostech naší diskuse s inspektorem. Ale co mohu říci, je to, že můj otec, Earl Van Best junior, je oficiálně na seznamu podezřelých sanfranciské policie pro případ Zodiac. A že důkazy, které jsem policii předložil, jsou momentálně součástí vyšetřování.“

Napsáním knihy Zodiac, nejnebezpečnější ze všech zvířat, jste dobrovolně a veřejně podstoupil nebývalou katarzi. Pomohla vám? Jak?

„Pracoval jsem na knize a dělil se o svůj příběh se světem skoro dvanáct let a bylo to extrémně vyčerpávající. Prožil jsem si všechny emoce, které si jen můžete představit, od naprosté radosti po naprostou skleslost a žal. Doufám, že jsem žil tak, jak očekával Bůh, který mne umístil do adoptivní rodiny a že někdo nějak někde na světě bude mít jakýmkoli způsobem užitek z toho, že slyšel můj příběh. Že můj příběh poskytne třeba jedinému raněnému nechtěnému dítěti naději a příslib lepších zítřků. A co se mě týče, dává mi to víru, že jsem naplnil roli, kterou pro mě Bůh nachystal. Moje cesta byla terapií… a účinným lékem.“

Sériový vrah Zodiac a jeho oběti: Kdo je zavraždil? Dodnes se to neví!

Kdo vlastne byl Zodiac?

Zodiac je nejzáhadnější postavou americké kriminalistiky. V 60. letech minulého století se přihlásil ke spáchání 37 vražd (oficiálně mu jich je připisováno sedm) a byť policie podezřívala 2500 osob, pachatele nedopadla.

Pokud by byla pravdivá zjištění Garyho L. Stewarta, Zodiac – pravým jménem Earl Van Best – se narodil 14. července 1934 silně věřícímu otci, který řadu let působil jako metodistický misionář v Japonsku.

Po návratu do USA se matka Gertruda odmítala o chlapce starat, a to prý ovlivnilo jeho další vývoj. Tím víc, že se rodiče rozvedli a Earl zůstal s matkou. Už na střední škole prý začal věřit, že v některých kulturách uchovávají duše zabitých otroků pro posmrtný život, a podle spolužáků, které jeho syn vypátral, byl tou myšlenkou posedlý.

Stal se členem Církve Satanovy, a dokonce pro ni vypracoval opak církevního desatera.

Týrání

Naučil se hrát na varhany, po první svatbě začal v Mexiku nakupovat staré knihy a tisky a se ziskem je v USA prodával. Svoji ženu ale začal týrat a rozvedli se.

Zlom v jeho životě znamenala druhá svatba s teprve třináctiletou Judy. Po roce mu porodila syna (autora knihy Nejnebezpečnější ze všech zvířat) Garyho. Manželství ale ztroskotalo poté, co se Van Best novorozence zbavil odložením na schody v cizím domě.

Judy odešla a její manžel od té doby začal nenávidět všechny ženy, které se jí podobaly, a začal je vraždit. Ministerstvo zahraničí Spojených států na žádost Garyho L. Stewarta zjistilo, že Earl Van Best zemřel 20. května 1984 v hotelu Corinto v Mexiku. V opilosti se udusil vlastními zvratky.