Už sedmé Vánoce bez Kristýnky! Gabriele odvezly úřady dceru do Itálie
Bez dcery Kristýnky (16) opět prožije Vánoce Gabriela Ungerová (41) z Předonína na Litoměřicku. Úřady jí ji v roce 2008 odebraly a předaly otci do Itálie. Matka o ni marně bojovala u českých i italských soudů.
„Je to pro mě stále velmi bolestné. Nikdy se s tím nesmířím,“ řekla Gabriela Ungerová se slzami v očích. S Kristýnkou si telefonuje, nemůže s ní ale mluvit tak často, jak by si sama přála, protože hovory jsou drahé.
Z minimální mzdy, kterou pobírá, musí navíc platit alimenty. Ty jí italský soud vyměřil v částce 150 eur měsíčně. „Takovou částku dohromady nedám. Šetřím a vždy jednou za půl roku pošlu 5000 korun,“ vysvětlila.
Kvůli finančním problémům nemůže Kristýnku ani navštěvovat. Naposledy za ní byla v roce 2012.
Radost z dopisu
Radost jí udělal dopis, který jí Kristýnka letos v červnu poslala. „Je to první dopis, který mi napsala v češtině,“ řekla Gabriela Ungerová.
Blesku také ukázala vánoční dárky, které má pro Kristýnku připravené. „Jsou to knížky, které si přála,“ dodala. Jak se z nich raduje, ale neuvidí.
Útěchu nachází Gabriela Ungerová ve své druhé dceři Aničce (6). Na Kristýnku ale stále myslí. Doufá, že za dva roky, kdy bude podle italských úřadů plnoletá, k ní najde cestu zpět.
S dcerou nesmí na ulici
Gabriela Ungerová odjela po rozchodu se svým italským partnerem, Kristýnčiným otcem, s dcerou k rodičům do Česka. Byla totiž přesvědčena, že se otec chová k dceři nevhodně.
Porušila tím soudem určenou střídavou péči. Exekutoři proto odvezli Kristýnku na podzim 2008 ze školy a předali ji otci. Matka je považována za únoskyni, smí ji od té doby vídat jen omezeně, prarodiče vůbec.
V roce 2011 zmírnil italský soud podmínky, za nichž smí Gabriela Ungerová svou dceru vídat. Do té doby ji mohla navštěvovat jen v uzavřené místnosti se skleněným oknem, za nímž je sledovaly sociální pracovnice a tlumočník. Teď už jejich setkání nikdo nesleduje, stále se ale odehrávají v uzavřené místnosti. Na ulici spolu vyjít nesmí.
Jak si ustele tak si lehne,pozdě je bycha honiti...