Zázrak medicíny: Matky darovaly dcerám dělohy a ty porodily syny!

Zdraví chlapci se narodili před měsícem. Prvního porodila 29letá Švédka, která se narodila s anomální absencí dělohy. Matka (34) druhého chlapečka o dělohu přišla, když jí lékaři před více než deseti lety diagnostikovali rakovinu. Obě děti přišly na svět císařským řezem.

Obě maminky patří do skupiny devíti matek, které podstoupily transplantaci dělohy. Z nich byla u sedmi žen operace úspěšná a darovaný orgán tělo přijalo. Zatímco sedm dárkyní bylo anonymních, těmto dvěma orgán věnovaly jejich matky. Z těchto sedmi žen nakonec čtyři otěhotněly a tři porodily dítě. Čtvrté těhotné ženě se zatím daří dobře.

Profesor prenatální medicíny Henrik Hagberg, který byl u prvního porodu, blahořečí babičky chlapců za jejich rozhodnutí věnovat svým dcerám dělohu, v níž ženy o generaci dříve samy odnosily. „Je to neskutečný dar. Je to zřejmě to nejlepší, co matka může své dceři dát,“ řekl Daily Mailu profesor Hagberg.

Vincent znamená vítězství

Úplně první dítě porozené z transplantované dělohy byl malý Vincent, který přišel na svět 6. října, tedy jen pár dnů před těmito dvěma kluky. Mamince Vincenta darovala dělohu blízká přítelkyně její rodiny. Přestože jde dosud o ne příliš ozkoušenou a velmi novou medicínskou technologii, tři zdraví chlapci dávají šanci a naděje na svého vlastního potomka statisícům žen, které se bez dělohy narodily, nebo o ni přišly kvůli nemoci. Podle statistik se bez dělohy narodí jedna z 4500 žen.

„Je to obrovský a vzácný úspěch, jakého kdy nová medicínská procedura dosáhla,“ nechal se slyšet Allan Pacey z Britské společnosti pro plodnost. „Ženy budou jistě preferovat odnosit a porodit dítě vlastním tělem, spíše než náhradní matkou,“ dodává.

V čele švédského týmu, který za tímto neskutečným úspěchem je, stojí profesor Mats Brännström, který problém transplantace dělohy řeší déle než 15 let. Nyní sklidil zasloužené ovoce v podobě tří zdravých dětí. Po švédských lékařích se do transplantace dělohy chtějí pustit také britští specialisté, kteří mají v plánu používat dělohy od mrtvých dárkyň. Profesor Hagberg věří, že by se postupně mohl čas transplantační operace z dnešních 10 hodin stáhnout na kratší dobu.

Transplantace dělohy v minulosti proběhly už například v Turecku nebo Saúdské Arábii, z nich se však žádné děti nenarodily. Prvním světovým unikátem je tedy až Vincent, který dostal jméno latinského původu znamenající „vítězný, vítězí“. Je to odkaz na dlouholetý boj, který musela jeho maminka podstoupit, aby přišel na svět.

Milník jako transplantace srdce

Lékaři tento úspěch považují za milník podobný první úspěšné transplantaci srdce. Švédský tým při tomto projektu využil dělohy žijících dárkyní. Možnost odebrat orgán živé ženě dává celému náročnému procesu mnohem větší šance, že bude orgán přijat a bude fungovat tak, jak má.

Maminka historicky prvního dítěte z transplantované dělohy pak o svém zážitku promluvila a popsala, jak vše probíhalo. Šest týdnů po transplantaci dostala menstruaci, což bylo znamení, že tělo orgán přijalo. O rok později, když si lékaři byli jistí, že děloha pracuje správně, jí do dělohy implantovali embryo, které vzniklo z ženina dříve odebraného vajíčka. „Zapsali jsme se do historie. Jsme skuteční rodiče zdravého dítěte. Jsme velmi šťastní,“ nechala se slyšet první maminka, která si přála zůstat v anonymitě.