Odsouzený Janoušek exkluzivně pro Blesk: Měl jsem v sobě ďábelský koktejl!

Co vám probíhalo hlavou bezprostředně po vynesení rozsudku?

„Do poslední chvíle jsem věřil, že dostanu podmínečný trest. Poté, co soud můj trest ještě zvýšil, jsem hrozně zklamaný. Cítil jsem se ukřivděný a myslím, že takto vysoký trest je nespravedlivý.“

Jakou vinu si vlastně připouštíte?

„Moje největší vina je to, že jsem v takovém stavu usedl za volant. Je to nepopiratelná chyba. Je mi to líto a mockrát jsem se za to, i v médiích, omluvil. Nerozuměl jsem tomu, jak moc se mi mění nálady. Od pocitů úzkosti, poruch stability a podobně. Pořád jsem nemohl přijít na to, proč tomu tak bylo. Zjistilo se to až po operaci hlavy, která po nehodě následovala. Znalci zjistili, že jsem měl subdurální hematom, který na mě působil už v době nehody.“

To ale neomlouvá konzumaci alkoholu před jízdou…

„To určitě ne. Chci jen říct, že dlouhodobý stres, konzumace alkoholu a subdurální hematom je ďábelský koktejl, který může zapříčinit cokoliv. Ztrátu vědomí, ztrátu koncentrace… Kolik procent z každého faktoru v tom hrálo roli, to se nedá rozpoznat ani určit.“

Seznam nejbohatších Čechů: Kmotr má víc peněz než kníže!

Jak jste na tom s alkoholem teď?

„V době nehody jsem pil neúměrně, od té doby se s tím snažím bojovat. Po vynesení rozsudku jsem se napil, protože bych to jinak asi neunesl. Ale od té doby se snažím alkoholu vyhýbat.“

Uvědomujete si, že to se ženou, kterou jste srazil, mohlo dopadnout ještě mnohem hůř?

„Na to, že jsem měl štěstí v neštěstí, myslím velice často. Bezpochyby si zasloužím trest za to, že jsem v takovém stavu sedl za volant. Ale musím důrazně popřít, že bych tu ženu viděl. Nikdy bych nebyl schopen někomu vědomě ublížit. Nemohu to vrátit, ale poškozenou, pojišťovny i nemocnici jsem odškodnil tak, že po mně nezůstal žádný dluh. Samozřejmě že psychická újma se nedá nahradit.“

Jak je na tom vlastně ta zraněná žena v současné době?

„Soud konstatoval, že je bez následků. Že jsem udělal chybu a musím za ni pykat, je přirozené. Bohužel to ovlivnilo mé nejbližší, zejména rodiče, kteří jsou již ve vyšším věku. Stres a psychickou zátěž zvládají daleko hůř než já.“

Na to jste měl ale myslet před tím, než jste opilý usedl za volant. Psychiatři vás označili jako »narcise«, který myslí jen sám na sebe. Co vy na to?

„Odborníci nevzali v potaz moje zranění, ani to, že od operace se mi změnila osobnost. To znamená, že jestli jsem býval narcis, tak to nemohu posoudit. Každopádně teď se jako narcis rozhodně necítím.“

Janoušek poprvé promluvil o trestu: Neuteču a jsem připraven, tvrdí kmotr

Smířil jste se vnitřně s trestem, který jste dostal?

„Nesmířil. A využijeme všechny zákonné prostředky, abychom se ten stav pokusili zvrátit. Nicméně od soudu se začnu věnovat svému zdravotnímu stavu, který je špatný a který jsem dlouhodobě podceňoval.“

Co říkáte názoru, že se trestu vyhnete, nebo že po vzoru jiných zmizíte v zahraničí?

„O útěku jsem rozhodně neuvažoval. V tomto psychickém a fyzickém stavu bych na pustém ostrově dlouho nevydržel. Ale vážně. Jednak potřebuji lékařskou péči, ale hlavně jsem připraven přijmout trest, který bude, doufám spravedlivý.“

Kauza vašich odposlechů nastartovala akci, po které padla vláda, a vy jste stanul před soudem kvůli dopravní nehodě. Nebojíte se dalšího stíhání?

„Dlouhodobě žiji mezi pravdami, polopravdami a čistou lží. Nejsem schopný rozpoznat, co je co. V tom permanentním stresu se nedá žít. Nejhorší je, když člověk nezná nepřítele. Neustále se množí nějaké informace, zaručené zprávy a nikdo, včetně politiků a novinářů není schopen zjistit, jak je to vlastně ve skutečnosti.“

Možnosti pro Janouška, jak se vyhnout kriminálu: Bitva lékařů, nebo útěk?!

Umíte si tedy představit situaci, že vaše plánované dovolání nevyjde a vy půjdete, jak se říká, do tepláků?

„Když selžou veškeré zákonné prostředky, tak mi nezbude nic jiného, než nastoupit trest. Ale bylo by to nespravedlivé. Je mnoho případů usmrcení, kdy lidé odcházejí od soudu s podmíněným trestem. Ten člověk, co přejel ženu, zběsilou jízdou ujel autem a pak utíkal parkem, si možná zaslouží trest v této výši. Ale s tím člověkem já nemám nic společného. Já jsem do žádného parku neprchal. Mediální prezentace toho děje a skutečnost jsou naprosto rozdílné pohledy. Myslím, že tak trochu pykám za své jméno. Nikdo jiný by takový trest nedostal.“

Jak probíhal rozhovor: Pil jen vodu

S Romanem Janouškem jsme se po předchozí domluvě sešli po ránu v jednom cizím pražském bytě. Dorazil přesně na minutu a na první pohled působil přepadlým a vystresovaným dojmem. Byl značně pohublý a během rozhovoru pil pouze vodu. Prý shodil 15 kilo. Nevyhnul se žádné otázce, ukřivděnost z vyneseného rozsudku se však prolínala rozhovorem jak červená nit. Asi po půl hodině jsme se rozloučili a já viděl odcházet zlomeného člověka.