Dvě tváře nepříčetného primáře: Zachraňoval nedonošená miminka, batolata mučil jehličkami
Věděl, že je vážně psychicky nemocný, přesto ale dál "léčil" malé děti. Bývalý primář klatovské nemocnice Jiří H. (42), jen pár měsíců před tím, než začal mučit malé pacienty, mluvil v rozhovoru o tom, jak bolest miminka stresuje. Sám je přitom navíc otcem tří dětí.
Doktor Jiří H. za svou téméř dvacetiletou kariéru vystřídal hned několik nemocnic. Než nastoupil jako primář na dětské oddělení v Klatovech, vedl neonatologickou JIPku v Mělníku, kde zachraňoval životy předčasně narozených dětí.
V rozhovoru, který poskytl tamnímu listu v lednu roku 2012, vyzdvihoval svůj přínos, ale i práci celého oddělení, které prý šlapalo jako hodinky. Jenže vše zřejmě tak zalité sluncem nebylo, protože už o tři měsíce později z čista jasna změnil působiště a přestoupil do 180 kilometrů vzdálených Klatov.
Zatímco ve zmíněném mělnickém rozhovoru ještě soucitně hovořil o tom, že "bolest miminka výrazně stresuje" a "nejlepším analgetikem (látkou proti bolesti, pozn. red.) pro novorozence je obyčejný cukr," v Klatovech už zřejmě nemoc udeřila naplno. Dvě děti zde totiž analgetiky předávkoval a dalším způsobil vpichováním jehliček ohromnou bolest.
Svědectví, která přinesli rodiče malých pacientů, jsou děsivá. "Vzal mi malou, že jí píchne nějakou oblbovačku, aby nebyla neklidná. Když mi ji přinesli zpátky, vypadala jako hadrovej panák. Oči měla v sloup, hlavu svěšenou stejně jako ruce a nohy," uvedla například jedna z maminek. Že její holčičku pak zázrakem díky intenzivní resuscitaci zachránili život, se dozvěděla až od policie.
Podle znalců nemohl své počínání ovládat a nerozpoznával jeho škodlivost. Paradoxně prý jednal v přesvědčení, že dělá pro pacienty jen to nejlepší. O své nemoci ale věděl, stejně jako to, že s touto diagnózou ordinovat nesmí.
V klatovské nemocnici takto nevyzpytatelný primář působil celý jeden rok. V květnu 2013 už to nevydrželi jeho podřízení a kolegové a podali stížnost řediteli. Ten s ním rozvázal pracovní poměr, zřejmě ale dohodou.
Nové působiště však Jiří H. našel velmi rychle. Vrátil se do nemocnice v Rakovníku, kde po škole začínal. Tam si důvody jeho odchodu z Klatov nijak neprověřovali právě proto, že ho znali z minulosti. O jeho selhání se dozvěděli až ze zprávy o výsledku vyšetřování, kterou jim zaslala policie.
Tak nevím kdo je horším viníkem, jestli zaměstnavatel, který ho kryl, nebo jeho spolupracovníci. To na to jeho konání drželi hubu? Raději nechat trpět nebo dokonce umřít dětičky než abych přišel o práci? Všechny vyházet z klatovské nemocnice, kteří ho kryli, ksindl jeden.