Ale holky říkaly, že punk je jinde...Sonda do světa dnešních pankáčů!

Slovo punk samo o sobě je označení něčeho zkaženého, bezcenného, často se slangově používá jako synonymum pro výtržníka, zkrachovalce, nebo zoufalce. Zkrátka žádná lichotka. Pro drtivou většinu lidí z generace nad padesát je pankáč někdo na úrovni špinavého bezdomovce, kdo navíc dělá rámus a nepořádek, vysedává v parcích s laciným vínem, nebo okupuje nádražní restaurace, rád se pere a celkově je k ničemu. Práci, se vyhýbá na sto honů a sportem mu je tak leda ukazování prostředníčku na všechny a všechno kolem. Dost z toho kdysi možná i bývala pravda. Punks žili vždycky na okraji společnosti a za bolševika byl ten okraj o hodně dál, než je dneska.

Být punk neznamená ale jenom všechno to popsané výše plus pastelově barevné vlasy, číro a nášivka Punks Not Dead na kožené bundě, co drží pohromadě jen silou vůle a díky zavíracím špendlíkům. Předně – historie punku sahá do poloviny sedmdesátých let, hlavně do Anglie, kde začal jako revolta a vymezení se konformnímu stylu života, jako obrazný plivanec do tváře atributům království i královně samotné. Hlasité a okázalé pohrdání povrchními hodnotami. Na to slyší překvapivě i dneska hodně mladých, po více než pětatřiceti letech.

Seriál: Moje dítě se obléká do hader po dědovi?! Máte doma hipstra

Punk s sebou přinesl krom jiného i masivní vymezení tehdejší unylé a sterilní hudbě, která se zasmyčkovala v opulentní instrumentaci, odešla od obyčejného posluchače na míle daleko a utápěla se ve vlastní pseudo-uměleckosti. Punk v hudbě přinesl uvolnění a anarchii, na kytaru mohl najednou hrát každý a všechny principy padly. Punk rock byl agresivní, jednoduchý, rychlý, ale měl najednou výpověď a autenticitu toho, co se dělo na ulicích. Postupem času došlo pochopitelně k obrušování hran, ale punk ovlivnil, nebo dal nepřímo vzniknout celé řadě hudebních stylů, které přežívají dodnes. Namátkou new wave, 2 tone, pop punk, hardcore, oi! a další.

S trochou nadsázky se dá říct, že kybernetické pokračování punkové ideologie v hudbě byl rave a prvotní techno. Oba tyto směry v sobě měly zakódované i některé další nehudební atributy jako je styl oblékání, účesy, atd. Dnešní punker je nepoměrně sofistikovanější a striktně antikorporátní model se také částečně přežil. Není nic neobvyklého, že třeba ostrá punková kapela, zpívající o tom, jak jsou všechny systémy a korporace špatné, je sponzorována značkou, která vyrábí boty a oblečení. Plamenné diskuze co je ještě punk a co už ne, spadají do kategorie lehce úsměvných.

Punk je pro lidi každého věku. | profimedia.cz

Pozitivní na všem je to, že novodobý pankáč velmi často a navzdory pro konzervativce šokujícímu zevnějšku dbá o společenská témata víc, než by nepoučený čekal. Není mu lhostejný osud planety Země. Možná ani osud celého vesmíru. Ví a hlasitě dává na vědomí všem kolem, že i zvířata mají svoje práva. Dost často je proto ani nejí, naopak se o ně stará, pořizuje si je domů a často dokonce posílá peníze do psích útulků, nebo pořádá benefiční koncerty a to ne jenom pro trpící zvířata. Ani jiná sociálně-společenská témata mu totiž nejsou cizí.

To je pochopitelně ideální stav, kdy vaše modrovlasá ocvočkovaná ratolest spadá do kategorie pankáč-filozof, model Mirek Dušín. V globálu se dá říct, že punk patří i s veškerým klišé a negativní reklamou, kterou má na svědomí ta odpudivější minorita nevzdělanců, k neškodné alternativě, která navíc v historii přinesla celou řadu užitečných a společnosti prospěšných věcí. Progresivně posunul dopředu hudební vývoj. Dost výrazně ovlivnil i módu, podobně jako jiné alternativní směry před i po něm.

Pankáči mají často spoustu tetování. | profimedia.cz

Dnešní pankáč si tak může koupit zaručeně punkovou bundu třeba v módním řetězci H&M a nemusí prolézat vetešnictví a second handy. Tričko Sex Pistols, nebo The Clash i s nezbytným vintage potrhaním pořídí snadno a levně v regálu New Yorkeru a kdejaké kadeřnictví nemá problém s tyrkysově modrou, nebo růžovou barvou. Být punk je každopádně v kurzu, ať už to znamená být punk jenom naoko, nebo být angažovaně punk se vším, co už bylo zmíněno.

Vymezovat se konzumu ve společnosti, která uctívá konzumní přístup, se dá jen stěží, ale jde to. Je-li vaše dítě punker v tom pozitivně popsaném slova smyslu, podporujte ho. Pokud ho provází odér syntetického rozpouštědla, kdykoliv vstoupí do společně obývaných prostor, pak je něco špatně a je třeba něco rychle dělat, ale rozhodně ne nadávat na punk jako takový.