Smrt na pardubickém nádraží: Stařík umíral, kolemjdoucí svačili!
Lidské nevšímavost je v Čechách pověstná. Jsme naučení hledět si svého, abychom se náhodou nedostali do problémů. Pomůže jen málokdo – a právě to stálo staříka z Pardubic život. V nádražní hale se začal dusit, lidé kolem něj chodili a nikdo mu nepomohl.
Starší muž si v nádražní hale pravděpodobně chtěl sníst svačinu. Hned první sousto mu však zaskočilo a muž se začal dusit. Bezradně přecházel po hale, snažil se vše rozdýchat. Po chvíli ale usedá na lavičku a postupně upadá do bezvědomí. Až pět minut po začátku problému si ho konečně někdo všímá a po dalších čtyřech minutách se teprve začíná s první pomocí.
Lukáš Kamaryt, strážník v civilu se zcela náhodou objevil v nádražní hale, se svou malou dcerou na ramenou. Hlouček u jedné z lavic ho ihned zaujal. Dceru odložil a okamžitě zahájil oživovací pokusy – tou dobou je už stařík doslova modrý. Později přijíždí sanita a vše přebírají záchranáři. Muže se sice podařilo rozdýchat, při převozu do nemocnice ale zemřel.
„Říkám si, že na to nesmím myslet takhle, ale kdybychom vyrazili na to nádraží o několik minut dříve, tak jsme ho mohli zachránit. Kdyby někdo pomohl, mohl žít, ale všichni jen koukali, jak modrá. Asi to tak je dnes bohužel normální," řekl Lukáš Kamaryt serveru deník.cz
Jsou ale lidé opravdu natolik vinni nevšímavostí, jak se zdá? Těžko říct – stařík se nepokoušel upoutat pozornost ostatní lidí v hale. Po nádraží se procházel, pak usedl – kašel asi nikoho neprobral z apatie. Kdyby byl jeho boj o život hlasitější lidé by se přinejmenším otáčeli. Když však stařík leží, lidé po něm už zvědavě pokukují - měli tedy zareagovat o něco dříve!
Strážníci by měli být v terénu a ne čumět do kamer a pak z nich prodávat Blesku snímky. POLICIE MÁ POMÁHAT A CHRÁNIT A NE CIVĚT V KANCLU DO KAMER.