Rozhovor s přítelkyní mrtvého taxikáře: Svého vraha znal!

Je možné, že vrahovi mohl důvěřovat? Jak na něho mohl působit?

„Já si myslím, že toho chlapa (vraha – pozn. red.) znal. Už jednou do Uhříněvsi jednoho vezl, k takovému velkému baráku a on dělal problémy, neměl peníze a dlouho je hledal doma.“

Když se s někým bavil, dokázal odhadnout osobnost?

„On se s nikým, když jezdil, nebavil. To už fakt muselo být.“

A jaké měl kamarády, typově, třeba podobné jemu (ukazuji na podobiznu vraha)?

„On byl ve společnosti jenom v rodinném kruhu, anebo z práce, neměl kamarády. On byl strašně stydlivý, jen tak s někým nemluvil.“

Kdyby v něm poznal kamaráda, choval by se k němu vstřícně?

„Jen tak se s někým nebavil, buď nastoupil s tím, že už ho vezl a prohodil pár slov, ale to byl konec.“

Kolik u sebe míval peněz? Mohlo jít vrahovi o finance?

„Dan u sebe vozil tak maximálně do pěti tisíc.“

Nemohl to být nějaký známý?

„Jestli se s někým bavil, s kým by rád někam vyrazil, tak to byl jeho bratranec. A měl kamaráda z práce. Jinak byl furt se mnou doma.“

Nemohli se kvůli něčemu pohádat?

„On by mu dal všechno, kdyby mu nějak vyhrožoval. On by mu nechal i to auto a šel by pěšky.“

Mohlo tomu člověku na vašem příteli něco vadit?

„Ne, i když na něj někdo vystartoval, on mu odpověděl slušně.“

Jak to mohlo být podle vás?

„Moje verze je ta, že už s ním prostě jel. Prostě už ho znal.“

Co vám naposledy řekli policisté?

„Naposledy, když se to stalo, když se to vyšetřovalo, od té doby mi nic neřekli. Věci, které vraceli, dali tchyni. A auto měl z půjčovny.“

Kde stával s taxíkem?

„On většinou čekal doma na nejbližší rito, nebo stál na Olšanech, kde jsou snad i nějaké videozáznamy, kam policisté ještě nešli.“

Jak jste se s Danem poznali?

„Poznali jsme se přes rodinu. Moje sestra bydlela s jeho strýcem.“

Jak dlouho jste spolu byli?

„Byli jsme spolu pět let.“