Odškodné 30 milionů za zničený život: Vojtíšek (4) nemá emoce, vnímá jen bolest, říká otec
Vinou nemocnice se Vojtíšek (4) narodil slepý, hluchý a ochrnutý. Za to teď rodiče Pavel (50) a Eva (44) Vázlerovi z Prahy vysoudili odškodné 30 300 000 Kč! Blesku v rozhovoru tatínek popsal, jak se o dítě každý den starají.
Blesk byl na návštěvě u rodiny Vázlerových. Pondělní rozsudek obvodního soudu Prahy 10 přiřkl rodině rekordní odškodné podle nového občanského zákoníku. Vinohradská nemocnice, kde doktoři porod zpackali, zvažuje odvolání. I tak je rozhodnutí přelomové.
„Když lidé slyší částku, mohli by i závidět. Pochopí to jen ti, co mají podobné děti,“ řekl k tomu tatínek Pavel. S manželkou už se necelých pět let o Vojtíška starají. Berou to u svého dítěte jako svoji povinnost!
Co bylo impulzem vzít si Vojtíška domů?
Tatínek Pavel: „Nás ani nenapadlo, že by šel Vojtíšek do ústavu. Manželka po porodu za ním chodila každý den do osmi do večera k lůžku na JIP. Lidi se na něm podepsali dost, nemohli jsme ho nechat.“
Jak se o něho během dne musíte starat?
Tatínek Pavel: „Kluk jí po třech hodinách. Různě se budí v noci, spí tak čtyři hodiny denně. Když v kuse, je to zázrak. Je neustále zahleněný, tak máme dvě odsávačky a každou chvíli odsáváme. A to není rýma, to je pak ještě horší.“
A co jí Vojtíšek?
Tatínek Pavel: „Krmíme ho sondou do žaludku. Dostává tekutou nebo mixovanou stravu. Taky ho samozřejmě musíme koupat, přebalovat, sondu vyčistit.“
Kolik vás stojí ta péče?
Tatínek Pavel: „Popravdě, my to nepočítáme. Manželka bere 10 tisíc korun příspěvek na péči, já jsem v práci. Doplácíte na léky, speciální stravu, na odsávačky jsme po dlouhých tahanicích také jen dopláceli…“
Má nějaké emoce?
Tatínek Pavel: „Bohužel mu zůstaly receptory na bolest. Někdy bývá rána po sondě zanícená, to ho bolí. Je to hrozně psychicky náročné. Nejspokojenější je, když vlastně nic nevyjadřuje.“
Jezdíte s ním někam?
Tatínek Pavel: „Manželka je s ním většinou na zděděné chalupě v jižních Čechách. Lépe se mu dýchá, i tak je nedokysličený. A s kamarády jedeme někdy na výlet. Vojtíška uložíme do kočárku i s odsávačkou na baterky a vyrazíme na túru třeba 20 kilometrů.“
Pomáhá vám někdo?
Tatínek Pavel: „Kamarádi, známí i příbuzní. Vojtíška máme stále u sebe, ale můžeme se s nimi odreagovat. Člověk se nesmí uzavřít, jinak se zblázní. Když to nevzdáte na začátku, tak si zvyknete. A Vojtíšek má na nás reakce spokojenosti, on nám to vrátí.“