7°C
Zajíc (†18) se upálil měsíc po Palachovi (†20): Nenechte ze mě udělat blázna, psal rodičům
Oba dostali jméno Jan, spojil je však především hrůzný osud. Na protest proti sovětské okupaci se zapálili... Trýznivou dobu československých dějin připomíná nejen film Hořící keř, který ovládl České lvy. Právě dnes je to totiž 45 let, kdy se po Janu Palachovi rozhodl další mladík k činu, který měl vyburcovat národ. A namísto toho zemřel v děsivých bolestech. Jmenoval se Jan Zajíc.
25. února 1969 se Jan Zajíc rozhodl následovat příkladu Jana Palacha. A zapálil se. Proč a kde to udělal, co měli s Palachem společného a co je naopak dělilo?
Proč a kde se zapálili? Zajíc zemřel v průchodu!
Jan Palach se zapálil 16. ledna 1969. V horní části Václavského náměstí se polil hořlavinou a běžel kolem kašny pod Národním muzeem směrem k Washingtonově ulici. Podařilo se ho strhnout na zem a uhasit, 19. ledna však na následek těžkých popálenin zemřel na klinice v Legerově ulici. Palach tak učinil na protest proti příjezdu okupantů - tanků varšavské smlouvy, které do Československa vyrazily zřídit "pořádek" po politickém uvolňování v rámci Pražského jara.
Jan Zajíc se ke svému činu odhodlal v den výročí komunistické převratu 25. února 1969 (ten vrcholil 25. února 1948 a znamenal nástup KSČ k moci). Zajíc však chtěl upozornit především na to, že rok od začátku okupace upadla společnost do letargie. A začalo se rozjíždět období tzv. normalizace. Zapálil se u průjezdu domu č. p. 39 nedaleko kin Letka a Čas na "Václaváku". Na náměstí se mu však již nepodařilo vyběhnout. Upadl na zem, na rozdíl od Palacha však nebyl poblíž nikdo, kdo by mu okamžitě pomohl. Zajíc zemřel v den, kdy se rozhodl být pochodní číslo 2.
Kde se narodili, kde studovali, kam je pohřbili?
Jan Palach byl rodákem ze Všetat. Vystudoval mělnické gymnázium a poté nastoupil na Vysokou školu ekonomickou. V roce 1968 se pak podruhé pokusil dostat na Filozofickou fakultu. A to se mu podařilo... Jeho pohřeb proběhl 25. ledna 1969 na Olšanském hřbitově, ovšem v roce 1973 byly bez souhlasu jeho rodiny Palachovy ostatky zpopelněny a urnu převezli komunisté raději do Všetat.
Jan Zajíc pocházel z Vítkova, města, které nechvalně proslavili neonacističtí žháři a případ Natálka. Zajíc studoval Střední odbornou školu železniční v Šumperku. Po Palachově upálení se účastnil u sochy sv. Václava na Václavském náměstí protestní hladovky. To, že Palachova oběť nepřinesla výraznější efekt, ho frustrovalo... Pohřbu Zajíce v Praze StB zabránila, obávala se další vlny protestů. Jeho ostatky proto uložili 2. března ve Vítkově.
Zajícův bratr: Stále to bolí
"Maminko, tatínku, bratře, sestřičko! Až budete číst tento dopis, budu už mrtev nebo velmi blízko smrti. Vím, jak velmi vážnou ránu vám svým činem způsobím, ale nezlobte se na mne. Žel bohu, nejsme na světě jenom sami. Nedělám to proto, že by mne omrzel život, ale právě proto, že si ho až příliš vážím. Svým činem ho snad zajistím lepším," doufal přes smrtí v plamenech Jan Zajíc. K činu se prý odhodlal proto, aby se lidé vzchopili a nenechali diktátory, ať s nimi vláčí. "Nenechejte ze mne udělat blázna. Pozdravujte kluky, řeku a les," loučil se Zajíc se svou rodinou.
Zajíc se rád toulal přírodou, zajímal se však i o literaturu a poezii. Sám psal básně. Svým činem způsobil své rodině nemalé trápení. Nikdy se s tím nesmířili, čekaly ji však i postihy. "Nejprve vyhodili maminku ze školy a mě chtěli vyhodit ze školy. Sestra, přestože měla samé jedničky, nedostala doporučení ke studiu na žádné vysoké škole. Docela nás to sblížilo s tehdejším disentem. Nás tato událost asi do smrti neopustí, je to pořád záležitost živá," řekl Českému rozhlasu Zajícův bratr Jaroslav.
Témata:
Související
Dnes kdyby se chtěl někdo za demokracii upálit,tak se o něm psát nebude.