9°C
Atentát na Kennedyho: Co o jeho smrti napsalo Rudé právo
Američané ho milovali! Byl mladý, pokrokový, ale vysokého věku se nedožil. Na amerického prezidenta Johna Fitgeralda Kennedyho (†46) byl 22. listopadu 1963 spáchán atentát. Informovaly o něm všechny světové noviny, včetně komunistického Rudého práva.
Smrt JFK je i po více než padesáti letech od atentátu opředena konspiračními teoriemi. Někteří historici stále nevěří, že jeho vrahem byl Lee Harvey Oswald (†24).
V šedesátých letech minulého století ve vzduchu visela studená válka a v denících, které o atentátu na JFK psaly, to bylo znát. „Lee Harvey Oswald, čtyřiadvacetiletý pracovník v skladišti, který žil v Sovětském svazu, zabil prezidenta,“ napsal The New York Times, který nezapomněl zmínit, že zabiják může mít vazby na rudého nepřítele.
Rudé právo v komunisty ovládaném Československu samozřejmě o atentátu informovalo ze svého pohledu. „V době příjezdu Kennedyho do Dallasu demonstrovaly malé skupinky ultrapravicových živlů na různých místech města pod jižanskými prapory a s protikennedyovskými hesly. Jak oznámily agentury, v projevu, který měl přednést na recepci a jehož text byl u něj v kapse v okamžiku tragické smrti, Kennedy ostře odsuzoval své ultrapravicové odpůrce,“ napsal deník.
Rudé právo: Za atentátem stojí krajní pravice
Vydání v dalších dnech pak informovala o tom, jak komunističtí představitelé, včetně tehdejšího československého prezidenta Antonína Novotného, kondolují do Spojených států. A samozřejmě Rudé právo opět neopomnělo zdůraznit, jak brojí v USA krajní pravice.
Nešťastný osud potkal i Kennedyho sestru Rosemary
Přepis dobového Rudého práva:
President Kennedy zavražděn při atentátu v Texasu - O pachatelích dosud nejasno – Presidentský úřad přejímá dosavadní vicepresident L. Johnson – Krajní pravice v pozadí zločinu?V pátek ve 20 hodin středoevropského času zemřel president Spojených států John Fizgerald Kennedy na následky atentátu, který byl krátce předtím na něho spáchán v Texasu (USA). Do pozdních nočních hodin našeho času nedošly přesnější zprávy o pachateli nebo pachatelích. Bylo zatčeno několik podezřelých osob. K atentátu došlo v blízkosti texaského města Dallasu, kde minulý měsíc napadli rasisté a ultrapravicové kruhy Adlaie Stevensona, představitele liberálnějšího křídla demokratické strany.
President Kennedy byl zákeřně zastřelen při cestě otevřeným automobilem z texaského města Dallasu na místo veřejného projevu. K atentátu došlo kolem 19.30 hod. našeho času, asi o půl hodiny později (ve 20.00) president Kennedy svému zranění podlehl. Spolu s ním byl postřelen také guvernér státu Texas John Connaly, jeho stav však prý již není vážný.
Po Lincolnovi, Garfieldovi a McKinleyovi je Kennedy čtvrtým americkým presidentem, který byl zavražděn během svého funkčního období.
Policie u Dallasu o několik hodin později zatkla 24letého Lee H. Oswalda, který měl u sebe pistoli a při zatýkání v budově dallaského kina se zuřivě bránil. Současně oznámila, že v blízkosti místa, kde došlo k atentátu, byl zavražděn jeden policista a jeden tajný policista mužem, na nějž se hodí Oswaldův popis.
Jak oznámila americká televizní společnost NBC, při pátrání po Kennedyho vrahovi byla v rohovém okně domu, odkud byly vypáleny smrtící výstřely, nalezena lovecká puška britské výroby s dalekohledem a na podlaze místnosti tři prázdné nábojnice. Jak však prohlašuje tajná policie, byla vrahova zbraň »velmi průbojná armádní nebo japonská kulovnice ráže asi 8 mm«.
Jak uvádějí očití svědkové, bylo při průjezdu kolony aut doprovázejících amerického prezidenta trojnásobným silničním podjezdem slyšet tři výstřely. Prezident upadl tváří dolů přes opěradlo předního sedadla v autě. Jeho manželka Jacqueline Kennedyová, která seděla vedle něho, zoufale vykřikla: »Ach, ne!...« a pokoušela se zdvihnout krvácející Kennedyho hlavu.
V nemocnici v Dallasu bylo Kennedymu poskytnuto několik transfúzí krve.
Kromě Kennedyho a texaského guvernéra byl v autokoloně poraněn také viceprezident Lyndon Johnson, avšak jen lehce. Jeho žena prohlásila, že se mu daří dobře.
Oficiální zprávy o motivech zavraždění presidenta Kennedyho dosud nejsou, ale komentátoři, kteří jsou v Dallasu, spojují zákeřný atentát s činností ultrapravicových organizací, jichž je Dallas jedním z hlavních středisek.
V době příjezdu Kennedyho do Dallasu demonstrovaly malé skupinky ultrapravicových živlů na různých místech města pod jižanskými prapory a s protikennedyovskými hesly.
Jak oznámily agentury, v projevu, který měl přednést na recepci a jehož text byl u něj v kapse v okamžiku tragické smrti, Kennedy ostře odsuzoval své ultrapravicové odpůrce.
Texaský guvernér Connaly, který byl převezen do nemocnice společně s Kennedym, byl operován, aby mu mohla být z těla vyňata střela, kterou byl zasažen. Zprávy o jeho zranění se rozcházejí, podle jedněch byl zasažen rovněž do hlavy jako Kennedy, podle jiných zpráv byl střelen do prsou.
Další zprávy oznamují, že president byl střelen do hlavy buď z okna nedalekého skladiště, odkud byl jasný přehled na silnici, po níž přijížděla autokolona, anebo z náspu u podjezdu, kde byl Kennedy zasažen. Americký president zemřel 25 minut po atentátu.
Policie rovněž oznámila, že se zmocnila automobilu, kterým chtěl pachatel atentátu na Kennedyho zřejmě uprchnout.
Dr. Malcolm Perry, který měl službu vedoucího chirurga v nemocnici Parkland Hospital, kde Kennedy zemřel, řekl, že president byl zasažen projektily do čela a na krku.
Ve večerních hodinách našeho času začaly do Bílého domu docházet první kondolenční telegramy. Krátce poté, kdy lékaři konstatovali smrt Kennedyho, byly jeho tělesné pozůstatky dopraveny do zvláštního presidentova letadla, které odletělo do Washingtonu. Letadlem odletěli zároveň nový president USA Johnson s Kennedyho manželkou.
Po smrti Kennedyho nastupuje na úřad presidenta USA automaticky viceprezident Lyndon Johnson, který podle ústavy bude tento úřad zastávat až do příštích presidentských voleb v listopadu 1964.
Viceprezident Lyndon Johnson již složil ústavou předepsanou přísahu a stal se presidentem. Na Bílém domě, presidentově sídle, byla spuštěna americká vlajka na půl žerdi. Senát odročil své zasedání.
Na zprávu o smrti Kennedyho okamžitě reagovala burza na Wall Streetu prudkým poklesem většiny cenných papírů. Burza byla krátce po zprávě o atentátu předčasně uzavřena.
Delegáti 111 členských států OSN uctili v pátek 22. listopadu minutou ticha památku zavražděného presidenta Kennedyho. Generální tajemník OSN U Thant jménem OSN vyjádřil hlubokou soustrast americké delegaci.
Delegáti jednotlivých zemí ještě před zahájením smuteční schůze přistupovali k lavici americké delegace, aby osobně projevili svou účast.
President Ahmed Ben Bella řekl v pátek v noci v krátkém prohlášení alžírské tiskové agentuře APS, že zpráva o Kennedyho smrti jej hluboce zarmoutila. »Myslím, že atentát byl proveden stoupenci rasové segregace. Rozhodně odsuzujeme tento čin, který tím, že byl namířen proti osobě Kennedyho, byl namířen proti úsilí o likvidaci rasové segregace.« President Ben Bella okamžitě vyjádřil telefonicky soustrast velvyslanci USA, Alžíru Portarovi.
Západoněmecký kancléř Erhard odřekl svou chystanou návštěvu ve Washingtonu, kam měl přijet příští týden.
John F. Kennedy, který nastoupil presidentský úřad v lednu 1961, se zejména v posledním roce, v době po karibské krizi, snažil hodnotit poměr sil ve světě realističtěji než jeho předchůdce, což jej postupně vedlo k uznání – byť ne zcela důslednému – nutností mírového soužití státu s různým společenským zřízením. Ve svých známých projevech z léta letošního roku se Kennedy vyslovoval zvláště pro zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.
John F. Kennedy se narodil 29. května 1917 v Brooklinu ve státě Massachusetts. Studoval na Harvardské universitě. V letech 1941-1945 byl důstojníkem amerického válečného vojska a zúčastnil se války proti Japonsku v Tichomoří, kde byl vážně zraněn. Krátce po válce působil jako novinář. Roku 1945 byl poprvé zvolen do Sněmovny reprezentantů za demokratickou stranu. V roce 1952 byl zvolen senátorem a roku 1960 presidentem Spojených států za demokratickou stranu. Jeho první funkční období mělo skončit v lednu 1965.
Již ve své volební kampani v roce 1960 se Kennedy přihlásil k odkazu presidenta F. D. Roosvelta a krátce po svém nástupu do Washingtonu se sešel s předsedou rady ministrů SSSR Chruščovem ve Vídni. Jako šéf americké vlády se postupně snažil přizpůsobit zahraniční politiku USA soudobým poměrům ve světě, i když tento kurs ještě spojoval se starou »politikou síly«. Jeho liberálnější kurs ve vnitřní politice se projevoval zejména v otázce občanských práv černošského obyvatelstva, zdravotní péče o staré lidi atd.
Jeho politika vychovávala stále ostřejší odpor americké krajní pravice a rasistů z jižních států, kteří ho... Více o Lee Harvey Oswaldovi čtěte ZDE
Témata:
Související
Blesk by si měl ošetřit raději své internetové stránky a odstranit z nich ty otravné okna s reklamou KIA!!! 
Stáhni si zdarma z netu Adblock Plus a budeš mít pokoj od reklam.
