Davidova (15) šílená cesta: Chlapec utekl od zubařky na Slovensku a skončil v Rakousku!

Mít z něčeho panický strach a být strašpytel jsou dvě zcela odlišné věci. Vypěstovat u někoho panický strach ze zubaře v raném věku, to dost zubařů perfektně zvládá Před časem jsem tu popisovala sadistické praktiky dětské zubařky ke které jsem povinně s celou třídou chodila na základce ještě za komoušů. Při každé "preventivní prohlídce" jí minimálně jedno dítě ze třídy zkolabovalo, občas její "dílo" museli zachraňovat jinde a pro dítě přijela záchranka. Šlo to tak léta, někdo nad ní držel ochranou ruku. Se mnou pak rodiče začali preventivně chodit jinam a nechali si to potvrdit, takže jsem k ní už nemusela - stačila mi zničit jenom "pár" stoliček - podle všeho zdravých - jelikož při stále stejné péči o zuby jsem pak žádné zubařské ošetření dlouhá léta nepotřebovala.

Injekce do dásně je fakt hnus bolestivej. Chtělo by to "vynalézt" něco co při aplikaci tak příšerně nebolí. Nejsem žádnej cimprdlich. Po porodu jsem rozhodně netvrdila "už nikdy" jak to spousta žen aspoň přechodně tvrdí. Ale při injekci do dásně jsem se bolestí v křesle propnula jak luk a říkala si že už nikdy, že příště si zub raděj vytrhnu sama. No nevytrhla, příště šlo v podstatě o vydolování kořene a doktorka že mi prý dá injekci co tak nebolí. Je fakt že to jenom štíplo ta injekce, ale pak jsem zase velice živě cítila to dolování kořene No jo no, asi je u nás "nevyřešitelnej" problém použít injekci co při aplikaci šíleně nebolí a přitom skutečně zabere Zajímavý je že jinde to jde jak jsem slyšela......a v penězích to není, klidně bych si připlatila. Jenže u nás má každej zubař pacientů dost, nemusí si je hýčkat, spíš má pro ně pohrdavej úšklebek s tím, že až tak bolet to snad opravdu nemůže