Voják (25) předal WikiLeaks tajné informace: Za spiknutí s nepřítelem mu hrozí doživotí!

Jde o největší skandál s únikem tajných informací v dějinách USA. Soud s vojákem Bradleym Manningem začal včera úvodními proslovy žalobce a obhajoby na základně Fort Meade ve státě Maryland.

Vojenský prokurátor tvrdí, že bývalý armádní zpravodajský analytik Manning umožnil nepřátelům USA získat tajné informace tím, že předal tajné vojenské a diplomatické materiálu serveru WikiLeaks.

Až 700 tisíc dokumentů prý získal během svého působení v Iráku. Shromažďoval je systematicky z tajných databází. "Tento případ je o tom, co se stane, když se arogance potká s přístupem k citlivým informacím," prohlásil žalobce Morrow.

Zrada, nebo naivita?

"Mladý, naivní, ale s dobrými úmysly," tak označil svého klienta Manningův obhájce David Coombs. Pětadvacetiletému Američanovi, který se procesu dočkal skoro tři roky od zatčení, však hrozí za spiknutí s nepřítelem doživotí.

Manning se prý snažil upozornit na to, že depeše amerických diplomatů dokazují, že USA ve vztahu k ostatním zemím nejednají vždy zcela správně. "Věřil, že když bude mít veřejnost přístup k těm depeším, stane se svět lepším místem," uvedl obhájce.

Assagne stále v Ekvádoru

Řada politických aktivistů a Manningových příznivců mladíka označují za politického vězně. Provozovatel serveru WikiLeaks Julian Assange sice identitu svého zdroje tajných informací neprozradil, ke svému dopadení však přispěl Manning sám. Během chatování na internetu totiž prozradil své tajemství počítačovému hackerovi Adrianu Lamovi a ten se obrátil na FBI.

Manninga zatkli v květnu 2010. Sám Assange se přitom nyní skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně a vyhýbá se verdiktu britského soudu, který loni rozhodl o jeho vydání do Švédska kvůli údajným trestným činům sexuální povahy. Britské úřady přitom včera oznámily, že chtějí s Ekvádorem zahájit další jednání o Assangeově vydání.