Do ústavu pro totalitu míří levhart Pithart i zahraniční historici

Je to už pěkná řádka let, co vtípek dvojice Izer - Dobrodinský pobavil televizní diváky. Jejich smyšlená zpráva pojednávala o tom, že z pražské Zoo utekla řada dravých a nebezpečných zvířat. "V ulicích Prahy se nadále pohybuje nebezpečný a vyhládlý gepard, levhart a vyžraný Pithart."

Politik Petr Pithart zkrátka rozděluje společnost - u řady lidí má škraloup, protože v roce 1960 vstoupil do KSČ. O osm let později však vystoupil a pracoval pak třeba jako zahradní dělník. Stal se také jedním ze signatářů Charty 77 a aktivním členem Občanského fóra. V letech 1990 až 1992 pak působil jako předseda vlády, vystřídal ho Václav Klaus.

Pitharta navrhuje nová ředitelka

V roce 1997 dostal Pithart Čestnou medaili TGM za věrnost jeho odkazu, byl předsedou senátu, stal se také docentem Právnické fakulty UK. Ještě v disentu publikoval v samizdatu politologické studie o moderních českých dějinách.

Nyní člen KDU-ČSL míří do Ústavu pro výzkum totalitních režimů (ÚSTRK) jako člen jeho nově vznikající vědecké rady. Na tuto pozici jej navrhuje nová ředitelka ÚSTRK Pavla Foglová. Předchozí rada o 15 členech rezignovala poté, co byl z čela ústavu odvolán jeho šéf Herman. Spekuloval ose, že šlo o "odstřel" na politickou objednávku.

Přečan: Politici dělají z ÚStavu své kolbiště

Kromě Pitharta by v nové radě měla zasednout řada historiků. Třeba Vilém Přečan, který z ní odešel v roce 2010. Mezi kandidáty je i ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, historik Zdeněk Beneš, politolog Michal Pehr, ale i zahraniční historici - Francouzka Muriel Blaive, Dán Peter Bugge, či Švýcar Adrian von Arburg.

Vládní ODS a opoziční ČSSD se přitom v otázce Ústavu navzájem obviňují z úsilí o politický vliv na instituci. Historik Prečan nedávno ČTK řekl, že situace kolem ÚSTR je skutečně zpolitizovaná. "Protože politikové nejsou schopni rozumného konsenzu, učinili ze záležitostí ústavu politické kolbiště," míní historik.